Kleč horská

Kleč horská

Pinus mugo

 

Øád: borovicotvaré (Pinales)

Èeleï: borovicovité (Pinaceae)

 

Keø s poléhavým, nepravidelnì vìtveným kmenem, roste jednak jako kosodøevina ve støedoevropských horách nad hranicí lesa, jednak jako bažinný druh blatka bažinná (P. uncinata) na rašeliništích a vrchovištích v pahorkatinì jako stromek s pøímým kmenem a pyramidální korunou. Jehlice jsou po dvou, trochu zahnuté a stoèené, sytì zelené, pod lupou zøetelnì zoubkaté. Samèí šištice jsou žluté s nápadnì vìtším spojidlem tyèinek. Samièí šištice na koncích letorostù jsou nachovì èervené až nafialovìlé. Kosodøevina kvete od èervna, blatka již od kvìtna. Šišky dozrávají tøetím rokem a jsou kuželovitì vejèité až kulovité. Ozdobou Alp a Karpat je statná limba horská (P. cembra) s jehlicemi obvykle po pìti ve svazeèku a se šiškami obsahujícími jedlá semena.