Muchomùrka zelená
Amanita phalloides
Øád: houby lupenaté (Agaricales)
Èeleï: muchomùrkovité (Amanitaceae)
Nejjedovatìjí evropská houba! lutozelený, èistì zelený nebo hnìdozelený klobouk je zprvu sklenutý, pozdìji ploe rozloený. Tøeò, dunina i lupeny jsou bìlavé a nazelenalé; tøeò s bílým prstencem je naspodu kyjovitì ztlustlý a má nápadnou, cípatì roztrhanou bìlavou a naedlou pochvu. Pro ztlustlou spodinu tøenì bývá nazývána muchomùrka hlíznatá. Roste dost hojnì v létì a na podzim v listnatých nebo smíených lesích teplejích oblastí, v jehliènatých lesích výjimeènì pod borovicemi. Nenápadná, spíe nasládlá zrádná chu. Obsahuje nejménì dvì smrtelnì jedovaté látky.