Kapucínka (Tropaeolum majus) stonek je poléhavý nebo popínavý. Je vhodná do oken na plné sluníèko. Nejlépe ji vyhovuje hlínito-písèitá propustná zemina. Semeno mùeme vysévat pøímo na místo, ale pak rostlina kvete pozdìji. Nejvýhodnìjí je sadit pøedpìstované rostliny koncem kvìtna. Je citlivá na mráz, kvete od poloviny èervna do pøíchodu prvních mrazù.
elezník hybridní (Verbena hybrida) dorùstá do výky 15 – 45 cm. Pro balkony jsou vhodné nízké odrùdy. Vyadují teplé, sluneèní polohy , kde kvetou dlouho a vytváøejí velké mnoství výrazných kvìtù. Vyí druhy se mùou pouít na vysázení keramických mís, ale ne pøíli hlubokých. Daøí se jim i v nechránìných polohách.
Zinie (Zinnia elegans gracillisima) dorùstá do výky 25 cm. Sadíme zásadnì pøedpìstované rostliny. Daøí se jim v teplých, chránìných polohách. Nízké druhy pouijeme k osázení okenních truhlíku. Záøivé èervené barvy nejvíce vynikají v keramických mísách, umístìných na terase.
Dvouleté rostliny.
Podobají se letnièkám, zpùsob pìstování je vak odliný. Dvouletky se v jednom roce vysévají a vìtinou v druhém roce kvetou. Doba výsadby je u nich rùzná, podstatné vak je aby dobøe zakoøenily. Pøed pøízemními mrazíky je chráníme lehkou pøikrývkou ze smrkových vìtvièek, které se musí brzy na jaøe odstranit, aby rostlinky nezahnívaly a nevytáhly se. Do truhlíku je sadíme na podzim, po odkvetení letnièek. Mùeme je kombinovat s cibulovinami, které nám v brzkých jarních mìsících zpestøí výsadby na oknech nebo balkonech.
Maceka (Viola witrockiana) – fialka trojbarevná. Zahradní formy pìstujeme jako dvouleté rostliny, vhodné pro balkon. Kvete jako jedna z prvních jarních kvìtin. Rostliny jsou 10 – 30 cm vysoké, vytváøejí nadzemní rùici listù, ze kterých vyrùstají hladké stonky s pomìrnì velkými kvìty o prùmìru 3 – 6 cm. Vysazujeme je na podzim nebo na jaøe do truhlíku na okna, balkony nebo terasy. Mùeme je kombinovat s cibulovinami. V èervnu je nahradíme letnièkami.
Sedmikráska obyèejná (Bellis perennis) dorùstá do výky 15 – 20 cm , prùmìr listové rùice je 20 cm. Kvìty jsou bílé, rùové nebo èervené. Mùeme je v létì vysévat pøímo na místo, nebo je pøedpìstujeme na záhonì. Sadíme na vzdálenost 20 – 30 cm. Jsou nároèné na plné sluneèní záøení
Høebíèek bradatý (Dianthus barbatus) lidovì øeèený turecký høebíèek. Je vysoký asi 40 cm, prùmìr soukvìtí je 10 – 12 cm. Semeno vyséváme v srpnu do kameninových mís, vìtích kvìtináèù nebo do truhlíku, umístìných na zemi. Bohatì kvete druhý rok od vysetí , od jara do konce léta.
Høebíèek zahradní (Dianthus caryophyllus) se s úspìchem pìstuje venku, je mrazuvzdorný. Bohatì kvete,ale neobnovuje kvìtenství. Pouívají se hlavnì sorty niího vzrùstu ze skupiny “Grenadiny”, “Chabaud”, “Klatovské” a “Vídeòské”. Nesnáejí vìtrné polohy, na chránìných stanovitích kvetou velmi dlouho. Mùeme pouít i Høebíèek èínský, který dorùstá do výky 25 – 30 cm.
Pomnìnka alpínská (Myosotis alpestris) vytváøí podobnì jako sedmikráska rùici kvìtù, které jsou mírnì chlupaté. Kvete mnostvím kvìtù modré barvy. Semeno vyséváme pøímo na místo. Bohatì kvete a na jaøe nám zpestøí nae okenní truhlíky. Mùeme ji kombinovat s drobnými cibulovinami nebo se sedmikráskou.
Cibulovité a hlíznaté kvìtiny.
Je to dùleitá skupina kvìtin, která se èasto pouívá na zpestøení balkónových výsadeb jako vhodný doplnìk. Vìtina druhù kvete brzy na jaøe – jsou to scily (Scilla), Chionodoxa, afrány (Crocusy), nìkteré druhy tulipánu napø. tulipán pozdní (Tulipa Tarda). Z hlíznatých mùeme pouít hlíznaté begonie (Begonia tuberhybrida), georginy (Dahlia), Kana (Canna indica).
Cibule sadíme na podzim. Po skonèení vegetace, co je hlavnì na jaøe, listy zeloutnou a zatáhnou. Kvìt v prùbìhu vegetace vyèerpá z cibule vechny zásobní látky, cibule zahyne a namísto ní zùstane nìkolik dceøiných cibulek. Proto musíme výsadbu – hlavnì u tulipánu, kadoroènì obnovovat. Vybíráme cibulky zdravé, silné a nepokozené o prùmìru 8 cm, u kterých máme záruku, e vykvetou. Sadíme do hloubky 10 – 15 cm.
Hlavní období výsadby je od záøí do listopadu. Do zimy cibule øádnì zakoøení a na jaøe postupnì vykvétají.
Tulipán (Tulipa) má nejbohatí a nejpestøejí paletu pastelových a výrazných barev. Nejznámìjí botanický druh je Tulipa tarda, vysoký 10 – 15 cm, který vytváøí pøízemní rùici listù, z které vyroste 3 – 8 bílých kvìtù se lutým støedem. Kvete v dubnu. Pøi výsadbì vybíráme chránìné prostøedí, nebo trpí vìtrem. Mùeme pouít i nízké kultivary tulipánu Kaufmannového (Tulipa kaufmanniana). Nízké botanické druhy kvetou døíve. Bìné záhonové tulipány na výsadbu do truhlíku nepouíváme, nebo jsou pøíli vysoké a mùou trpìt vìtrem.
Narcis (Narcissus) je symbolem jara. Sadíme jej koncem srpna a zaèátkem záøí, nebo na zakoøenìní potøebuje více tepla. Na jaøe se nám odvdìèí krásným kvìtenstvím. Pøi výsadbì narcisù je výhoda, e cibule nemusíme kadý rok vybírat, na jednom místì vydrí více rokù a stále bohatì kvetou.
Hyacint (Hyacinthus) je pøekrásná kvìtina brzy na jaøe, která je vak pomìrnì nároèná. Sadíme silné cibule, u kterých máme záruku, e budou kvést. Vyadují lehèí pùdu, sluneèní stanovitì.Vysazujeme od srpna do záøí, 10 – 15 cm hluboko. Kvete v dubnu. Cibule se vybírají kadý rok.
Drobné jarní cibuloviny.
Nejvdìènìjí na výsadbu truhlíku jsou drobné jarní cibuloviny. Kvetou brzy na jaøe, potom zatáhnou a objeví se zase za rok. Sadí se na podzim od záøí do listopadu, do hloubky 5 – 8 cm.
Nejvhodnìjí na výsadbu do truhlíku jsou:
Scila sibiøská (Scilla sibirica) je vysoká 10 – 20 ,kvete
Kdy zahrádka,proè ne na balkónì, terase, v oknì.
1.Kapitola
Okna, balkony, terasy
Na oknách, balkónech, terasách je pìstování rostlin stíené extremnými podmínkami. Rostliny jsou vystavené nadmìrnému pálení slunce, silnému náporu vìtru, velkými výkyvy tepla, suchu a detì. Proto døíve ne se rozhodneme pro urèitý druh rostlin, musíme se seznámit s nejdùleitìjími pìstovatelskými zásadami. Co teda urèuje výbìr rostlin? V prvé øadì je to poloha balkónu, okna nebo terasy – tj.jeho orientace na svìtové strany, nadmoøská výka, svìtelné pomìry, mnoství a kvalita zeminy, do které chceme rostliny zasadit (kvìtináè, truhlík nebo velká nádoba), mnoství zálivky a pod.
Orientace na svìtové strany a nadmoøská výka.
Je jedním z urèujících faktorù pøi výbìru rostlin. Ikdy vìtina letnièek, skalnièek nebo trvalek kvete nejbohatèeji pøi umísování na jihovýchodní stranu, máme dostateèný výbìr kvìtù i pro ostatní, ménì výhodné polohy.
Na jihovýchodì je dostatek slunce po celý den, sadíme zde tedy rostliny, které snáejí i prudí sluneèní záøení a úpal: Coleus, Pelargonium peltatum, petúnia,, portulaka, skalnièky a nìkteré trvalky.
Ménì osvìtlené strany – východní a západní – osazujeme begónii hlíznatou, fuchsii, lobelkou. Na jihozápadní stranu, která je pro pìstování nejnevýhodnìjí, protoe do obìda je zde stín a po obìdì slunce, dáváme ménì nároèné rostliny jako Pelargonium zonale, Petunia peltatum. Ménì osvìtlené balkóny, okna a terasy osazujeme stínomilnými rostlinami jako jsou nìkteré druhy trvalek a skalnièek, popínavými døevinami a okrasnými travinami.
Z hlediska výbìru rostlin je dùleitá i nadmoøská výka lokality. V naich niích poloených oblastech mùeme s úspìchem pìstovat skoro vechny rostliny a keøe, které zde budou døíve a déle kvést. V hornatìjích oblastech vak musíme poèítat s tím, e kvìty vykvetou pozdìji a mùe je pokodit døívìjí pøíchod mrazù. Proto zde dáváme pøednost sortám s kratím vegetaèním obdobím, které jsou odolné proti vymrzání, jako jsou skalnièky zejména plazivé a poltáøovité, nìkteré druhy trvalek a okrasné traviny.
Svìtlo
Je pro rostliny jedním z nejdùleitìjích faktorù pro jejich vývin a rùst.
nedostatek svìtla zpùsobuje, e rostliny jsou vytáhlé, slabé a zpomaluje se vývin kvìtù. Na druhé stranì vak rostliny jako fuksie a begonie hlíznatá, které nemilují intenzívní sluneèní svit, na slunci hynou, nebo nenasazují kvìty.
Teplota
Je také dùleitá pro vývin rostlin. Balkónové rostliny vìtinou snáejí v letních mìsících velké teploty, ale jsou choulostivé na jarní mrazíky. Proto je vysazujeme a v druhé polovinì kvìtna. Rostliny, které pìstujeme na balkónech celoroènì, chráníme pøed vymrzáním pøikrývkou z chvojí.
Zemina
Protoe rostliny v okenních nebo balkónových truhlíkách mají relativnì jen malé mnoství zeminy, je tøeba vìnovat pøípravì substrátu velkou pozornost. Zeminu mùeme zakoupit v obchodì, nebo si jí mùeme namíchat sami. Ale pozor nìkteré rostliny jsou citlivé na vyí obsah ivin v pùdì (napø.skalnièky). Zemina vak vdy musí mít dobrou strukturu, má být soudrná, biologicky – hygienicky nezávadná, má obsahovat optimální mnoství minerálních a organických ivin a mít dobrou schopnost udrovat vodu. Pro rostliny, jako jsou begonie hlíznatá, lobélie, namícháme lehèí zeminu z raeliny, zahradní pùdy a písku, které budou humusovité, kypré, mírnì kyselé s niím obsahem ivin.
Pro ostatní druhy rostlin, okrasné døeviny a trávy pouijeme tìí zeminu s vyím obsahem minerálních solí, mírnì kyselou a neutrální. Pøipravíme jí z paøenitní zeminy, do které pøidáme zahradní zeminu a pro lepí propustnost trochu písku. Pro trvalé výsadby pro pouití jehlièòanù a vøesovitých rostlin pouijeme smìs raeliny se zeminou.
I pøi pouití kvalitní zeminy musíme poèítat po urèitém èase se zmìnou její vlastností. Proto je tøeba sadit vdy do èerstvé smìsi, hlavnì letnièky, dvouletky a Pelargonie.
Výiva
Pro úspìné pìstování kvìtin v truhlíkách je dùleitá nejen kvalitní pøíprava pùdy pøed výsadbou, ale i výiva rostlin v prùbìhu vegetace. Hnojíme jednak pøi pøípravì pùdy (pouíváme hnojiva jako Cererit, rohovou mouèku, Herbasyn a NPK) a potom doplòujícím zpùsobem v prùbìhu vegetace. Pouívá se nejèastìji hnojení zálivkou. Vyivujeme a hnojíme po celou dobu vegetace. Po zasazení rostlin poèkáme 4 – 6 týdnù pokud rostliny nejsou poøádnì zakoøenìné a a potom zaèneme s pøihnojováním a to kadý týden. Pøi hnojení dbáme na to, aby pùda byla dostateènì vlhká, nebo kdyby jsme pøihnojovali suché rostliny, mohli by jsme popálit koøeny. Na konci vegetaèního období hnojení omezujeme , aby se rostliny mohly postupnì pøipravit na období vegetaèního klidu. V prùbìhu vegetaèního klidu hnojení úplnì vylouèíme.
Voda
Pro úspìné pìstování kvìtin na balkónech je dùleitá i kvalita vody na zalévání. Voda z mìstského vodovodu je vìtinou pro zalévání kvìtin tvrdá, aproto nevhodná. Vìtina rostlin nesnáí ani vysoký obsah chlóru. Nejvhodnìjí je voda deová. Pokud nemáme monost takovou vodu si pøipravit, pouíváme vodu odstátou, pøevaøenou nebo upravenou. Jednotlivé rostliny mají rozdílné poadavky na spotøebu vody, proto spolu sesazujeme jen rostliny, které mají podobné nároky; irokolisté druhy mají vyí spotøebu vody, úzkolisté jsou skromìjí. Na zaèátku vegetace v jarním období zaléváme ménì jako pøes letní vedra. U rostlin rozeznáváme období plné vegetace – jaro a podzim a období vegetaèního klidu, které u vìtiny rostlin spadá do zimního období. Nároky rostlin v období plné vegetace, hlavnì v létì jsou vysoké a proto jim pøizpùsobujeme zalévání. Naopak v období vegetaèního klidu zálevku omezíme na minimum. Mnoství vody také závisí na poèasí – za sluneèného poèasí zaléváme více ne pøi detivém poèasí.
Rostliny na balkónech jsou vystavené úpalu více, ne rostliny na zahradì. Nebudeme je proto zalévat pøes den, ale a po západì slunka, nebo brzy ráno. Velmi jim prospívá rosení, aby se osvìily a zároveò se smyl prach a saze. Rosit mùeme nìkolikrát dennì.
Výbìr rostlin
Kdy se rozhodneme, e si okno nebo balkón skrálíme kvìtinovou výsadbou, musíme si upøesnit druhovou a barevnou skladbu rostlin a rozhodneme se , jaký rostlinný materiál vysadíme. Barva domù a sídli mají vìtinou fádnou edou barvu, proto volíme záøivé barvy, které oiví nae pøíbytky a jsou z daleka viditelné.
Nejvdìènìjí jsou petúnie a pelargónie, ale mùeme zvolit napøíklad i trvalou výsadbu zakrslých jehlièòanù, nebo listnáèù doplnìné skalnièkami a drobnými cibulovinami; nároènìjí výsadbu letnièek a dvouletých rostlin; nebo kvìtinami, urèenými k pìstování v kvìtináèích, jako jsou druhy petúnie, pelargónie, begónie a fuksie.
Vhodné nádoby
V prodejnách domácích potøeb nabízejí pomìrnì iroký sortiment rùzných nádob vhodných pro výsadbu balkónových rostlin. Jsou to trulíky, laby, mísy rùzného tvaru a z rùzného materiálu. Pøi výbìru nejvhodnìjích nádob pro ná balkón,terasu nebo lodii, musíme zváit ,do jak velkého prostoru chceme nádobu umístnit, a jaký druh rostliny chceme do nich zasadit. Nikdy vak nesmíme zapomenout, e dùraz má být na rostlinì a né na nádobì. Proto nevolíme køiklavé barvy a pøíli sloité tvary nádoby.
Pro balkóny se nejèastìji pouívají truhlíky nebo laby ze døeva, z azbestocementu, nebo z keramiky. Nejvhodnìjí jsou døevìné truhlíky, které si mùeme vyrobit podle velikosti prostoru, dají se upevnit a vytváøejí nejlepí podmínky pro vývoj rostlin. Keramické nádoby rùzných tvarù jsou také vhodné a pùsobí vkusnì. Jsou vak pomìrnì nákladné. Nejménì vhodné na pìstování rostlin jsou truhlíky z plech nebo plastických hmot, v kterých rostliny trpí pøehøíváním koøenù.
2.Kapitola
Petúnie, narcisy, fialky a dalí.
Kdy u jsme zváili, jaký druh rostlin se nám nejvíce hodí do naich podmínek, rozhodneme se , jestli si rostlinky vypìstujeme ze semen, nebo si zakoupíme u pøedpìstované sazenice. Jestli se rozhodneme pro zakoupení mladých rostlin v prodejnì nebo v zahradnictví, vybíráme si rostlinky silné, zdravé, rozvìtvené. Sazenièky vysazujeme vdy a po 15.kvìtnu, kdy u nehrozí mrazíky. Skalnièky, trvalky a okrasné døeviny, mùeme vysazovat po celý rok. Jestli se rozhodneme si rostliny doma vypìstovat ze semen – uetøíme si peníze a mùeme se tìit z jejich vývinu od zaèátku. Je tøeba vak semena zakoupit vèas a dbát, aby nebylo pøestárlé.
Pøedpìstování letnièek ze semen
S pøedpìstováním letnièek zaèínáme ji v zimì. Semínka vysazujeme v lednu a v únoru do misek nebo truhlíku, které umístíme v bytì u okna. Na výsev pouijeme lehèí písèito-hlinitou zeminu, hygienicko nezávadnou. Povrch truhlíku zarovnáme tak, aby zemina byla 1-2 cm pod okrajem. Semínka vysejeme, zasypeme a mírnì pøitlaèíme prkýnkem. Zaléváme opatrnì, aby se semena nevyplavila. Osetý truhlík zakryjeme sklem a papírem. Orosené sklo otíráme, aby voda nekapala na rostlinky. Vyseté semínka za nìkolik dní vyklíèí. Potom odstraníme papír a nadzvihneme trochu sklo, aby se k semenáèkùm dostal èerstvý vzduch. Opatrnì zaléváme v dopoledních hodinách vodou pokojové teploty, aby do veèera rostlinky oschly. Jinak je mùe napadnout plíseò.
S rozsazováním semenáèkù zaèneme co nejdøíve. Po prvé je rozsazujeme do misky nebo truhlíku na vzdálenost 2×2 cm, po druhé 5×5 cm. Truhlík lehce rosíme a zastíníme do doby, ne rostlinky zakoøení. Èasto je vìtráme. Kdy rostliny vyrostou a vytvoøí hustý porost, pøesazujeme je do malých kvìtináèkù o prùmìru 5-6 cm, naplnìných zahradní zeminou s pøídavkem raeliny, dobrého kompostu a dílu prùmyslových hnojiv. Pøesazené letnièky pìstujeme v pokoji a do období, kdy je vysazujeme na stanovitì.
Výsadba do truhlíku
Rostliny pøed výsadbou dobøe zalejeme, aby se pøi pøesazování nepokodily koøenové baly. Na dno truhlíku nebo nádob nasypeme vrstvu støepin, tìrku nebo raeliny. Na drená dáme zeminu asi 1 cm pod okraj truhlíku, aby se pøi zalévání nevyplavovala. Rostliny sadíme do jamek, dobøe pøitlaèíme a zalejeme. Pøi výsadbì dbáme na dodrování vzdálenosti mezi jednotlivými rostlinami. Jednotlivé rostliny mají rozdílné nároky na místo. Tak napø. pelargonie, petunie,fuksie sadíme 4-5 kusù/m, begonie hlíznaté 4 ks/m, okrasné fazole 10 ks/1m.
Nejvhodnìjí druhy pro výsadbu do truhlíkù a nádob.
Rostliny vhodné do truhlíkù.
Pelargónie-lidovì nazývané mukáty patøí mezi nejvdìènìjí rostliny, které se pouívají na výsadbu do okenních a balkónových truhlíkù. Kvetou od jara do podzimu a vhodné umístìní v bytì i déle.
Rozmnoování u pelargonii je velmi jednoduché. Mnoíme je po celý rok, ale nejlepí nám zakoøení od èervence do srpna. Vrcholové øízky odebíráme ze zdravých rostlin odlomením. Necháme je nìkolik hodin zaschnout a a potom zasadíme. Nedoporuèuje se øízky odøezávat, nebo zde vzniká nebezpeèí pøenosu vírusových chorob. napíchané øízky zalejeme, zakryjeme folii nebo sklenicí a necháme asi 10 dní bez dalího oetøování. Po 8-10 dnech øízky odkryjeme a necháme je zakoøeòovat 19-25 dní u v normálních podmínkách. Po zakoøenìní rostlinky zatipujeme, aby se nám rozkoatily.
Na zimu kvìtináèe nebo truhlíky pøeneseme do chránìných prostor,kde nemrzne, teplota je 3-13°C a je dostatek svìtla a vlhka. Nemocné nebo slabé rostliny neuchováváme. Zaléváme podle vzduné vlhkosti, 2-3 krát za zimu.
Mukát zahradní (Pelargonium zonale) se u nás pìstuje nejèastìji. Roste vzpøímenì, má mírnì ochlupené listy s hnìdými páskami. Na pìstování je nenároèný, má rád sluneèní prostøedí, dobøe se pøizpùsobuje rozdílným teplotám, snáí i suché prostøedí. Je pomìrnì nároèný na obsah ivin v zeminì, kterou je tøeba vhodnì doplòovat pøihnojováním prùmyslovými hnojivami, které pouíváme v dobì vegetace a kvìtu kadý týden.
Mukát pøevislý- (Pelargonium peltatum). Je nejvhodnìjí na pìstování v okenních nabo balkónových truhlíkách na jiní a východní stranì. Má hladké listy, podobné bøeèanu. Kvìty jsou jednoduché nebo plné, v rùzných barevných odstínech. Protoe je tento mukát pøevislý, vytváøí nádhernou okrasu na spestøení domù. Má minimální nároky na vlhkost, dobøe odolává sluneènímu úpalu. Pøi pøezimování je o nìco nároènìjí jako mukát zahradní. Zaléváme minimálnì 1-2x za zimu. Uchováváme jen vyzralé rostliny, které mají polodøevité a døevnaté stonky, které úspornì hospodaøí s vodou v zimì. Hodnì vlhka jim kodí. Nejlépe pøezimují na policích, kde je dostatek svìtla a teplota asi 6°C.
Mukát velkokvìtý(Pelargonium grandiflorum) má odliné nároky jako pøedcházející druhy. Nesnáí pøíli vysoké teploty, citlivý je na sluneèní záøení, optimální teplota je kolem 15°C. Za vyích teplot listy loutnou a opadávají. Èasto jej napadají kùdci – molice skleníkové. Hodí se do chránìných poloh na jihovýchodní a jihozápadní stranì. Pøi výsadbì ho nesadíme v hustém sponu, protoe pak neroste rovnomìrnì, vrcholy jsou køivé a rostliny se deformují. je to rostlina, která nezná období vegetaèního klidu. Na zimu jí pøenáíme do chladné místnosti, kde má dostatek svìtla a teplotu 12-14°C.
Fuchsie(Fuchsia) je pøevislá rostlina, která má velkou barevnou kálu kvìtù. Umísuje se na zastínìné, závìtrné stranì, jeliko nesnáí vítr. Vhodné umístìní je pøed vchodem do domu, na okraj balkónu a terasy, kde netrpí sluneèním úpalem a je chránìná pøed vìtrem. Rozmnouje se podobnì jako mukáty.
Netýkavka(Impatiens) je té vhodná na výsadbu do truhlíku do zastínìných poloh, kde jiné rostliny nekvetou. Má velkou kálu barevných odstínù kvìtù. Vysazují se 10 cm od sebe.
Na doplnìní kvetoucích druhù, mùeme pouít Asparagus sprengeri, který poroste jak na slunci ,tak i ve stínu. Na zastínìné místa jako doplnìk mùeme pouít Hederu helix.
Letnièky.
ijou krátce, jedno léto, aproto se snaí vydat ze sebe vekerou krásu. Letnièek je hodnì druhù, mùeme si vybrat podle svého vkusu. Známe letnièky, které snáejí vlhko nebo sucho, slunce a teplo, nebo takové , které mùeme pìstovat v polostínu.
Agerátum(Ageratum houstonianum) vytváøí malé trsy polokulovitého tvaru. Pro nás jsou vhodnìjí nií formy, které dorùstají do výky 15-25 cm. Kvete v barvì modré, bílé a modrofialové. Kombinujeme ho s nízkými odrùdami aksamitníku, jeliko modrá barva je na dálku nevýrazná. Pøi výsadbì postupujeme tak, e do prvního øádku sadíme ageratum a do druhého aksamitník.
Taøièka(Alyssum Martitinum) je ideální letnièka do truhlíku. Barva kvìtù je bílá, fialová a purpurová. Vyséváme pøímo do truhlíku a pozdìji jí jednotíme. Mùeme jí kombinovat s petúniami. Po odkvìtu je seøízneme a po urèitém èase nám rozkvetou znovu.
Papulka(Antirrhium majus) vybíráme jen nízké druhy. Vytváøí hustolosté keøíky, které dorùstají výky 20-60 cm. Kvìty jsou ve vech barvách, jsou uspoøádané v postupnì rozkvétajícím støapci. Pøi pìstování vyadují sluneèné polohy. Koncem srpna jsou ji odkvetlé.
Begonie vdykvetoucí(Begonia semperflorens) snáí velmi dobøe plné sluníèko. Má keøíèkový vzrùst, výku 20-40 cm. Kvete v rùzných barvách, u nìkterých druhù jsou listy dekorativnì zbarvené. Vysazují se v pùlce kvìtna pøímo do truhlíku a to nejlépe v jedné barvì, nebo smìs barev není pùsobivá. Kvete stále do pøíchodu mrazíku. Vyí sorty pouijeme na výsadbu do keramických mís.
Astrovka èínská (Callistephus chinensis) je letnièka, která je vhodná na výsadbu lodii a teras. Je to svìtlomilná rostlina, daøí se ji v kadé pùdì. Vhodné jsou sorty Roter Kaiser a Prùhonický trpaslík, které se vyznaèují velkým mnostvím kvìtù rùzných barev. Kvetou a do mrazíkù. Tyto letnièky se vysazují jako hotové rostliny, v dobì kdy zaèínají kvést, t.j. v druhé polovinì èervence.
Georgina (Dahlia mignon) je rostlina s dutým stonkem, listy jsou zoubkované. Kvìty tvoøí jednoduché úbory, velké 10-15 cm v prùmìru ve vech barvách. Tuto letnièku pìstujeme ze semen, které vyséváme v bøeznu a dubnu do truhlíku. Vyrostlé semenáèky pøepichujeme do kvìtináèù. V polovinì kvìtna je sadíme do výivné, dostateènì vlhké pùdy. Je to rostlina teplomilná a má ráda sluníèko.
Gazania ohnivá (Gazania splendes) dorùstá do výky 20-30 cm. Vytváøí bohatou rùici listù. Kvìty margaretového typu vyrùstají na delí stopce a jsou rozdílných barev, 7-10 cm velké. Úbory se otvírají za sluneèního poèasí po 10 hodinì a po obìdì se døíve zavírají. Velmi dobøe snáejí sucho a sluneèní úpal. S jinými rostlinami jí nekombinujeme.
Králík kýlnatý (Chrysanthemum carinatum). Její pùvodní domov je v jiní Evropì. Je to rostlina bohatì rozvìtvená, 40-80 cm vysoká. Známe jednoduché i plnokvìté druhy. Pro svou nenároènost je mùeme pìstovat v kadých podmínkách, ikdy v sluneèních polohách kvetou bohatìji. Jsou vhodné do vìtích mís nebo kvìtináèù.
Iberka okolikatá (Iberis umbellata) je vysoká asi 30 cm, má pevný, mírnì rozvìtvený stonek. Pìstuje se ze semena i výsevem pøímo na místo. Zaèíná kvést vìtinou zaèátkem èervna bílým kvìtem. Po odkvetnutí kvìty odøeeme, aby se nám kvìtenství obnovilo. Iberky mùeme kombinovat s begoniemi nebo aksamitníkem.
Podvojník (Ipomea) je popínavá rostlina, která dorùstá do výky a 3 m. Pouívá se pøi vytváøení kvìtinových stìn, na zakrytí stìn nebo ke kovovému zábradlí. Rostliny pro svùj rùst potøebují oporu. Vysévají se vìtinou pøímo na místo, daøí se jim v kadé zeminì. Kvìty jsou výraznì modré barvy. Za nepøíznivého poèasí a v noci zùstávají zavøené.
Kochia (Kochia) lidovì nazývaná také “letní cypøiek”, je vzpøímená rostlina, vysoká 80-100 cm hustì olistìná. Mùeme si ji pøedpìstovat, jen musíme opatrnì zalévat, aby nám klíèící rostlinky nepadaly. Pøesázení snáí dobøe. Je nenároèná, nejkrásnìji pùsobí v plýtkých nádobách, napø. na rozdìlení balkónových prostorù a okrajích lodii a teras. Dá se tvarovat støíháním.
Hrachor voòavý (Lathyrus odoratus) je také popínavá rostlina, vhodná na pøímý výsev ke stìnám nebo zábradlím. Vytváøí dlouhé stonky, které mají 4-8 voòavých kvìtù rùzné barvy. Má úponky, kterými se pøichytává na oporu. Na vytvoøení kvìtinových stìn se pouívá pletivo. Vyséváme ho na slunné místa, snáí i sucho. Jen na velmi suchých místech ho napadají molice a èervený pavouèek.
Lobelka (Lobelia irinus) je rostlina niího vzrùstu, asi 15 cm vysoká, vytváøí drobné kompaktní polokulovité trsy, hustì olistìné a obsypané fialovomodrými nebo bílými kvìty. Je citlivá na mráz. Vyaduje lehí propustné zeminy a slunné stanovitì. Kombinujeme ji s aksamitníkem a begonii, nebo je málo výrazná.
Petúnie velkokvìtá (Petunia hybrida grandiflora) pochází z Jiní Ameriky a patøí pro vestrannou upotøebitelnost mezi nejdùleitìjí letnièky. Pìstuje se v mnoha odrùdách, velikostech a barvách. Truhlíky s petúnkami se umísují na sluneèních stranách domù, kde kvetou a do zámrazu. V truhlíkách dostateènì irokých, (asi 16-18 cm) mùeme mladé rostlinky sadit ve dvou øadách, 4-5 ks na 1 m, èím dosáhneme pìkný vzhled z pokoje i zvenku. Vyaduje humózní zeminu a pøi období kvìtu i pøihnojování.
Portulaka velkokvìtá (Portulaca grandiflora) je rozloitá poléhavá rostlina do 10 cm výky. Vyaduje slunné stanovitì, kde bohatì kvete a kadý den vyhání nové puky. Do okénních truhlíèkù není vhodná. Mùeme ji vyuít na výsadbu do plochých míst na terasách a v pøedzahrádkách.
alvìj ohnivá (Salvia splendens) silnì rozvìtvená do výky 20 – 40 cm. arlátovì èervené kvìty jsou uspoøádané v dlouhých støapcích. Kvete od èervna do záøí. Vyaduje pøímé slunce. Vysazuje se v kvìtnu na vzdálenost 20 – 25 cm. Pøi výsadbì je dùleité zatípnutí vegetaèního vrcholu. Zemina má být bohatá na iviny, ne vak s vysokým obsahem dusíku, protoe rostliny by více rostly ne kvetly. alvìje vynikají v okenních truhlících, kde kvetou a do mrazù. Mùeme je kombinovat s bílými nebo modrými petùnkami.
Aksamitník rozloitý (Tageles patula nana) . Pro balkony jsou vhodné nií druhy, vysoké 10 – 15 cm. Kvìty mají luté, lutooranové nebo hnìdoèervené, velké 2 – 5 cm. Vyhovuje jim poloha na slunci, snáí i polostín, sucho a velké vedra. Mùeme jej vysévat pøímo na stanovitì, nebo v kvìtnu sadit hotové sazenice na vzdálenost 10 – 15 cm. Má velmi malé nároky na pìstování, snáí dé i déle trvající sucho. Nejvýhodnìjí je pro balkony výkových domù. Ostrá charakteristická vùnì kvìtù je nìkterým lidem nepøíjemná, proto byly vylechtìné odrùdy, které tuto vùni postrádají.