Okna,balkóny,terasy

 

Kapucínka (Tropaeolum majus) stonek je poléhavý nebo popínavý. Je vhodná do oken na plné sluníèko. Nejlépe ji vyhovuje  hlínito-písèitá propustná zemina. Semeno mùžeme vysévat pøímo na místo, ale pak rostlina kvete pozdìji. Nejvýhodnìjší je sadit pøedpìstované rostliny koncem kvìtna. Je citlivá na mráz, kvete od poloviny èervna do pøíchodu prvních mrazù.

Železník hybridní (Verbena hybrida) dorùstá do výšky 15 – 45 cm. Pro balkony jsou vhodné nízké odrùdy. Vyžadují teplé, sluneèní polohy , kde kvetou dlouho a vytváøejí velké množství výrazných kvìtù. Vyšší druhy se mùžou použít na vysázení keramických mís, ale ne pøíliš hlubokých. Daøí se jim i v nechránìných polohách.

Zinie  (Zinnia elegans gracillisima) dorùstá do výšky 25 cm. Sadíme zásadnì pøedpìstované rostliny. Daøí se jim v teplých, chránìných polohách. Nízké druhy použijeme k osázení okenních truhlíku. Záøivé èervené barvy nejvíce vynikají v keramických mísách, umístìných na terase.

Dvouleté rostliny.

Podobají se letnièkám, zpùsob pìstování je však odlišný. Dvouletky se v jednom roce vysévají a vìtšinou v druhém roce kvetou. Doba výsadby je u nich rùzná, podstatné však je aby dobøe zakoøenily. Pøed pøízemními mrazíky je chráníme lehkou pøikrývkou ze smrkových vìtvièek, které se musí brzy na jaøe odstranit, aby rostlinky nezahnívaly a nevytáhly se. Do truhlíku je sadíme na podzim, po odkvetení letnièek. Mùžeme je kombinovat s cibulovinami, které nám v brzkých jarních mìsících zpestøí výsadby na oknech nebo balkonech.

Maceška (Viola witrockiana) – fialka trojbarevná. Zahradní formy pìstujeme jako dvouleté rostliny, vhodné pro balkon. Kvete jako jedna z prvních jarních kvìtin. Rostliny jsou 10 – 30 cm vysoké, vytváøejí nadzemní rùžici listù, ze kterých vyrùstají hladké stonky s pomìrnì velkými  kvìty o  prùmìru 3 – 6 cm. Vysazujeme je na podzim nebo na jaøe do truhlíku na okna, balkony nebo terasy. Mùžeme je kombinovat s cibulovinami. V èervnu je nahradíme letnièkami.

Sedmikráska obyèejná (Bellis perennis) dorùstá do výšky  15 – 20 cm , prùmìr listové rùžice je 20 cm. Kvìty jsou bílé, rùžové nebo èervené.  Mùžeme je v létì vysévat pøímo na místo, nebo je pøedpìstujeme na záhonì. Sadíme na vzdálenost 20 – 30 cm. Jsou nároèné na plné sluneèní záøení

Høebíèek bradatý (Dianthus barbatus) lidovì øeèený turecký høebíèek. Je vysoký asi 40 cm, prùmìr soukvìtí je  10 – 12 cm. Semeno vyséváme v srpnu do kameninových mís, vìtších kvìtináèù nebo do truhlíku, umístìných na zemi. Bohatì kvete druhý rok od vysetí , od jara do konce léta.

Høebíèek zahradní (Dianthus caryophyllus) se s úspìchem pìstuje venku, je mrazuvzdorný. Bohatì kvete,ale neobnovuje kvìtenství. Používají se hlavnì sorty nižšího vzrùstu ze skupiny “Grenadiny”, “Chabaud”, “Klatovské” a “Vídeòské”. Nesnášejí vìtrné polohy, na chránìných stanovištích kvetou velmi dlouho. Mùžeme použít i Høebíèek èínský, který dorùstá do výšky 25 – 30 cm.

Pomnìnka alpínská (Myosotis alpestris) vytváøí podobnì jako sedmikráska rùžici kvìtù, které jsou mírnì chlupaté. Kvete množstvím kvìtù modré barvy. Semeno vyséváme pøímo na místo. Bohatì kvete a na jaøe nám zpestøí naše okenní truhlíky. Mùžeme ji kombinovat s drobnými cibulovinami nebo se sedmikráskou.

Cibulovité a hlíznaté kvìtiny.

Je to dùležitá skupina kvìtin, která se èasto používá na zpestøení balkónových výsadeb jako vhodný doplnìk. Vìtšina druhù kvete brzy na jaøe – jsou to scily (Scilla), Chionodoxa, šafrány (Crocusy), nìkteré druhy tulipánu napø. tulipán pozdní (Tulipa Tarda). Z hlíznatých mùžeme použít hlíznaté begonie (Begonia tuberhybrida), georginy (Dahlia), Kana (Canna indica).

Cibule sadíme na podzim. Po skonèení vegetace, což je hlavnì na jaøe, listy zežloutnou a zatáhnou. Kvìt v prùbìhu vegetace vyèerpá z cibule všechny zásobní látky, cibule zahyne a namísto ní zùstane nìkolik dceøiných cibulek. Proto musíme výsadbu – hlavnì u tulipánu, každoroènì obnovovat. Vybíráme  cibulky zdravé, silné a nepoškozené o prùmìru 8 cm, u kterých máme záruku, že vykvetou. Sadíme do hloubky 10 – 15 cm.

Hlavní období výsadby je od záøí do listopadu. Do zimy cibule øádnì zakoøení a na jaøe postupnì vykvétají.

Tulipán (Tulipa) má nejbohatší a nejpestøejší paletu pastelových a výrazných barev. Nejznámìjší botanický druh je Tulipa tarda, vysoký 10 – 15 cm, který vytváøí pøízemní rùžici listù,  z  které  vyroste  3 – 8 bílých kvìtù se žlutým støedem. Kvete v dubnu. Pøi výsadbì vybíráme chránìné prostøedí, nebo trpí vìtrem. Mùžeme použít i nízké kultivary tulipánu Kaufmannového  (Tulipa kaufmanniana). Nízké botanické druhy kvetou døíve. Bìžné záhonové tulipány na výsadbu do truhlíku nepoužíváme, nebo jsou pøíliš vysoké a mùžou trpìt vìtrem.

Narcis (Narcissus) je symbolem jara. Sadíme jej koncem srpna až zaèátkem záøí, nebo na zakoøenìní potøebuje více tepla. Na jaøe se nám odvdìèí krásným kvìtenstvím. Pøi výsadbì narcisù je výhoda, že cibule nemusíme každý rok vybírat, na jednom místì vydrží více rokù a stále bohatì kvetou.

Hyacint (Hyacinthus) je pøekrásná kvìtina brzy na jaøe, která je však pomìrnì nároèná. Sadíme silné cibule, u kterých máme záruku, že budou kvést. Vyžadují lehèí pùdu, sluneèní stanovištì.Vysazujeme od srpna do záøí, 10 – 15 cm  hluboko. Kvete v dubnu. Cibule se vybírají každý rok.

 

Drobné jarní cibuloviny.

Nejvdìènìjší na výsadbu truhlíku jsou drobné jarní cibuloviny. Kvetou brzy na jaøe, potom zatáhnou a objeví se zase za rok. Sadí se na podzim od záøí do listopadu, do hloubky 5 – 8 cm.

Nejvhodnìjší na výsadbu do truhlíku jsou:

Scila sibiøská (Scilla sibirica) je vysoká 10 – 20 ,kvete

 

Když zahrádka,proè ne na balkónì, terase, v oknì.

 

1.Kapitola

Okna, balkony, terasy

Na oknách, balkónech, terasách je pìstování rostlin stížené extremnými podmínkami. Rostliny jsou vystavené nadmìrnému pálení slunce, silnému náporu vìtru, velkými výkyvy tepla, suchu a deštì. Proto døíve než se rozhodneme pro urèitý druh rostlin, musíme se seznámit s nejdùležitìjšími pìstovatelskými zásadami. Co teda urèuje výbìr rostlin? V prvé øadì je to poloha balkónu, okna nebo terasy – tj.jeho orientace na svìtové strany, nadmoøská výška, svìtelné pomìry, množství a kvalita zeminy, do které chceme rostliny zasadit (kvìtináè, truhlík nebo velká nádoba), množství zálivky a pod.

Orientace na svìtové strany a nadmoøská výška.

Je jedním z urèujících faktorù pøi výbìru rostlin. Ikdyž vìtšina letnièek, skalnièek nebo trvalek kvete nejbohatèeji pøi umísování na jihovýchodní stranu, máme dostateèný výbìr kvìtù i pro ostatní, ménì výhodné polohy.

Na jihovýchodì je dostatek slunce po celý den, sadíme zde tedy rostliny, které snášejí i prudší sluneèní záøení a úpal: Coleus, Pelargonium peltatum, petúnia,, portulaka, skalnièky a nìkteré trvalky.

Ménì osvìtlené strany – východní a západní – osazujeme begónii hlíznatou, fuchsii, lobelkou. Na jihozápadní stranu, která je  pro pìstování nejnevýhodnìjší, protože do obìda je zde stín a po obìdì slunce, dáváme ménì nároèné rostliny jako Pelargonium zonale, Petunia peltatum. Ménì osvìtlené balkóny, okna a terasy osazujeme stínomilnými rostlinami jako jsou nìkteré druhy trvalek a skalnièek, popínavými døevinami a okrasnými travinami.

Z hlediska výbìru rostlin je dùležitá i nadmoøská výška lokality. V našich nižších položených oblastech mùžeme s úspìchem pìstovat skoro všechny rostliny a keøe, které zde budou døíve a déle kvést. V hornatìjších oblastech však musíme poèítat s tím, že kvìty vykvetou pozdìji a mùže je poškodit døívìjší pøíchod mrazù. Proto zde dáváme pøednost sortám s kratším vegetaèním obdobím, které jsou odolné proti vymrzání, jako jsou skalnièky zejména plazivé a polštáøovité, nìkteré druhy trvalek a okrasné traviny.

Svìtlo

Je pro rostliny jedním z nejdùležitìjších faktorù pro jejich vývin a rùst.

nedostatek svìtla zpùsobuje, že rostliny jsou vytáhlé, slabé a zpomaluje se vývin kvìtù. Na druhé stranì však rostliny jako fuksie a begonie hlíznatá, které nemilují intenzívní sluneèní svit, na slunci hynou, nebo nenasazují kvìty.

Teplota

Je také dùležitá pro vývin rostlin. Balkónové rostliny vìtšinou snášejí v letních mìsících velké teploty, ale jsou choulostivé na jarní mrazíky. Proto je vysazujeme až v druhé polovinì kvìtna. Rostliny, které pìstujeme na balkónech celoroènì, chráníme pøed vymrzáním pøikrývkou z chvojí.

Zemina

Protože rostliny v okenních nebo balkónových truhlíkách mají relativnì jen malé množství zeminy, je tøeba vìnovat pøípravì substrátu velkou pozornost. Zeminu mùžeme zakoupit v obchodì, nebo si jí mùžeme namíchat sami. Ale pozor nìkteré rostliny jsou citlivé na vyšší obsah živin v pùdì (napø.skalnièky). Zemina však  vždy musí mít dobrou strukturu, má být soudržná, biologicky – hygienicky nezávadná, má obsahovat optimální množství minerálních a organických živin a mít dobrou schopnost udržovat vodu. Pro rostliny, jako jsou begonie hlíznatá, lobélie, namícháme lehèí zeminu z rašeliny, zahradní pùdy a písku, které budou humusovité, kypré, mírnì kyselé s nižším obsahem živin.

Pro ostatní druhy rostlin, okrasné døeviny a trávy použijeme t잚í zeminu s vyšším obsahem minerálních solí, mírnì kyselou až neutrální. Pøipravíme jí z paøeništní zeminy, do které pøidáme zahradní zeminu a pro lepší propustnost trochu písku. Pro trvalé výsadby pro použití jehlièòanù a vøesovitých rostlin použijeme smìs rašeliny se zeminou.

I pøi použití kvalitní zeminy musíme poèítat po urèitém èase se zmìnou její vlastností. Proto je tøeba sadit vždy do èerstvé smìsi, hlavnì letnièky, dvouletky a Pelargonie.

Výživa

Pro úspìšné pìstování kvìtin v truhlíkách je dùležitá nejen kvalitní pøíprava pùdy pøed výsadbou, ale i výživa rostlin v prùbìhu vegetace. Hnojíme jednak pøi pøípravì pùdy (používáme hnojiva jako Cererit, rohovou mouèku, Herbasyn a NPK) a potom doplòujícím zpùsobem v prùbìhu vegetace. Používá se nejèastìji hnojení zálivkou. Vyživujeme a hnojíme po celou dobu vegetace. Po zasazení rostlin poèkáme 4 – 6 týdnù pokud rostliny nejsou poøádnì zakoøenìné a až potom zaèneme s pøihnojováním a to každý týden. Pøi hnojení dbáme na to, aby pùda byla dostateènì vlhká, nebo kdyby jsme pøihnojovali suché rostliny, mohli by jsme popálit koøeny. Na konci vegetaèního období hnojení omezujeme , aby se rostliny mohly postupnì  pøipravit na období vegetaèního klidu. V prùbìhu vegetaèního klidu hnojení úplnì vylouèíme.

Voda

Pro úspìšné pìstování kvìtin na balkónech je dùležitá i kvalita vody na zalévání. Voda z mìstského vodovodu je vìtšinou pro zalévání kvìtin tvrdá, aproto nevhodná. Vìtšina rostlin nesnáší ani vysoký obsah chlóru. Nejvhodnìjší je voda dešová. Pokud nemáme možnost takovou vodu  si pøipravit, používáme vodu odstátou, pøevaøenou nebo upravenou. Jednotlivé rostliny mají rozdílné požadavky na spotøebu vody, proto spolu sesazujeme jen rostliny, které mají podobné nároky; širokolisté druhy mají vyšší spotøebu vody, úzkolisté jsou skromìjší. Na zaèátku vegetace v jarním období zaléváme ménì jako pøes letní vedra. U rostlin rozeznáváme období plné vegetace – jaro až podzim a období vegetaèního klidu, které u vìtšiny rostlin spadá do zimního období. Nároky rostlin v období plné vegetace, hlavnì v létì jsou vysoké a proto jim pøizpùsobujeme zalévání. Naopak v období vegetaèního klidu zálevku omezíme na minimum. Množství vody také závisí na poèasí – za sluneèného poèasí zaléváme více než pøi deštivém poèasí.

Rostliny na balkónech jsou vystavené úpalu více, než rostliny na zahradì. Nebudeme je proto zalévat pøes den, ale až po západì slunka, nebo brzy ráno. Velmi jim prospívá rosení, aby se osvìžily a zároveò se smyl prach a saze. Rosit mùžeme nìkolikrát dennì.

Výbìr rostlin

Když se rozhodneme, že si okno nebo balkón skrášlíme kvìtinovou výsadbou, musíme si upøesnit druhovou a barevnou skladbu rostlin a rozhodneme se , jaký rostlinný materiál vysadíme. Barva domù a sídliš mají vìtšinou fádnou šedou barvu, proto volíme záøivé barvy, které oživí naše pøíbytky a jsou z daleka viditelné.

Nejvdìènìjší jsou petúnie a pelargónie, ale mùžeme zvolit napøíklad i trvalou výsadbu zakrslých jehlièòanù, nebo listnáèù doplnìné skalnièkami a drobnými cibulovinami; nároènìjší výsadbu letnièek a dvouletých rostlin; nebo kvìtinami, urèenými k pìstování v kvìtináèích, jako jsou druhy petúnie, pelargónie, begónie a fuksie.

Vhodné nádoby

V prodejnách domácích potøeb nabízejí pomìrnì široký sortiment rùzných nádob vhodných pro výsadbu balkónových rostlin. Jsou to trulíky, žlaby, mísy rùzného tvaru a z rùzného materiálu. Pøi výbìru nejvhodnìjších nádob pro nᚠbalkón,terasu nebo lodžii, musíme zvážit ,do jak velkého prostoru chceme nádobu umístnit, a jaký druh rostliny chceme do nich zasadit. Nikdy však nesmíme zapomenout, že dùraz má být na rostlinì a né na nádobì. Proto nevolíme køiklavé barvy a pøíliš složité tvary nádoby.

Pro balkóny se nejèastìji používají truhlíky nebo žlaby ze døeva, z azbestocementu, nebo z keramiky. Nejvhodnìjší jsou døevìné truhlíky, které si mùžeme vyrobit podle velikosti prostoru, dají se upevnit a vytváøejí nejlepší podmínky pro vývoj rostlin. Keramické nádoby rùzných tvarù jsou také vhodné a pùsobí vkusnì. Jsou však pomìrnì nákladné. Nejménì vhodné na pìstování rostlin jsou truhlíky z plech nebo plastických hmot, v kterých rostliny trpí pøehøíváním koøenù.

2.Kapitola

Petúnie, narcisy, fialky a další.

Když už jsme zvážili, jaký druh rostlin se nám nejvíce hodí do našich podmínek, rozhodneme se , jestli si rostlinky vypìstujeme ze semen, nebo si  zakoupíme už pøedpìstované sazenice. Jestli se rozhodneme pro zakoupení mladých rostlin v prodejnì nebo v zahradnictví, vybíráme si rostlinky silné, zdravé, rozvìtvené. Sazenièky vysazujeme vždy až po 15.kvìtnu, kdy už nehrozí mrazíky. Skalnièky, trvalky a okrasné døeviny, mùžeme vysazovat po celý rok. Jestli se rozhodneme si rostliny doma vypìstovat ze semen – ušetøíme si peníze a mùžeme se tìšit z jejich vývinu od zaèátku. Je tøeba však semena zakoupit vèas a dbát, aby nebylo pøestárlé.

Pøedpìstování letnièek ze semen

S pøedpìstováním letnièek zaèínáme již v zimì. Semínka vysazujeme v lednu a v únoru do misek nebo truhlíku, které umístíme v bytì u okna. Na výsev použijeme lehèí písèito-hlinitou zeminu, hygienicko nezávadnou. Povrch truhlíku zarovnáme tak, aby zemina byla 1-2 cm pod okrajem. Semínka vysejeme, zasypeme a mírnì pøitlaèíme prkýnkem. Zaléváme opatrnì, aby se semena nevyplavila. Osetý truhlík zakryjeme sklem a papírem. Orosené sklo otíráme, aby voda nekapala na rostlinky. Vyseté semínka za nìkolik dní vyklíèí. Potom odstraníme papír a nadzvihneme trochu sklo, aby se k semenáèkùm dostal èerstvý vzduch. Opatrnì zaléváme v dopoledních hodinách vodou pokojové teploty, aby do veèera rostlinky oschly. Jinak je mùže napadnout plíseò.

S rozsazováním semenáèkù zaèneme co nejdøíve. Po prvé je rozsazujeme do misky nebo truhlíku na vzdálenost 2×2 cm, po druhé 5×5 cm. Truhlík lehce rosíme a zastíníme do doby, než rostlinky zakoøení. Èasto je vìtráme. Když rostliny vyrostou a vytvoøí hustý porost, pøesazujeme je do malých kvìtináèkù o prùmìru 5-6 cm, naplnìných zahradní zeminou s pøídavkem rašeliny, dobrého kompostu a dílu prùmyslových hnojiv. Pøesazené letnièky pìstujeme v pokoji až do období, kdy je vysazujeme na stanovištì.

Výsadba do truhlíku

Rostliny pøed výsadbou dobøe zalejeme, aby se pøi pøesazování nepoškodily koøenové baly. Na dno truhlíku nebo nádob nasypeme vrstvu støepin, štìrku nebo rašeliny. Na drenហdáme zeminu asi 1 cm pod okraj truhlíku, aby se pøi zalévání nevyplavovala. Rostliny sadíme do jamek, dobøe pøitlaèíme a zalejeme. Pøi výsadbì dbáme na dodržování vzdálenosti mezi jednotlivými rostlinami. Jednotlivé rostliny mají rozdílné nároky na místo. Tak napø. pelargonie, petunie,fuksie sadíme 4-5 kusù/m, begonie hlíznaté 4 ks/m, okrasné fazole 10 ks/1m.

 

Nejvhodnìjší druhy pro výsadbu do truhlíkù a nádob.

Rostliny vhodné do truhlíkù.

Pelargónie-lidovì nazývané muškáty patøí mezi nejvdìènìjší rostliny, které se používají na výsadbu do okenních a balkónových truhlíkù. Kvetou od jara do podzimu a vhodné umístìní v bytì i déle.

Rozmnožování u pelargonii je velmi jednoduché. Množíme je po celý rok, ale nejlepší nám zakoøení od èervence do srpna. Vrcholové øízky odebíráme  ze zdravých rostlin odlomením. Necháme je nìkolik hodin zaschnout a až potom zasadíme. Nedoporuèuje se øízky odøezávat, nebo zde vzniká nebezpeèí pøenosu vírusových chorob. napíchané øízky zalejeme, zakryjeme folii nebo sklenicí a necháme asi 10 dní bez dalšího ošetøování. Po 8-10 dnech øízky odkryjeme a necháme je zakoøeòovat 19-25 dní už v normálních podmínkách. Po zakoøenìní rostlinky zaštipujeme, aby se nám rozkošatily.

Na zimu kvìtináèe nebo truhlíky pøeneseme do chránìných prostor,kde nemrzne, teplota je 3-13°C a je dostatek svìtla a vlhka. Nemocné nebo slabé rostliny neuchováváme. Zaléváme podle vzdušné vlhkosti, 2-3 krát za zimu.

Muškát zahradní (Pelargonium zonale) se u nás pìstuje nejèastìji. Roste vzpøímenì, má mírnì ochlupené listy s hnìdými páskami. Na pìstování je nenároèný, má rád sluneèní prostøedí, dobøe se pøizpùsobuje rozdílným teplotám, snáší i suché prostøedí. Je pomìrnì nároèný na obsah živin v zeminì, kterou je tøeba vhodnì doplòovat pøihnojováním prùmyslovými hnojivami, které používáme v dobì vegetace a kvìtu každý týden.

Muškát pøevislý- (Pelargonium peltatum). Je nejvhodnìjší na pìstování v okenních nabo balkónových truhlíkách na jižní a východní stranì. Má hladké listy, podobné bøeèanu. Kvìty jsou jednoduché nebo plné, v rùzných barevných odstínech. Protože je tento muškát pøevislý, vytváøí nádhernou okrasu na spestøení domù. Má minimální nároky na vlhkost, dobøe odolává sluneènímu úpalu. Pøi pøezimování je o nìco nároènìjší jako muškát zahradní. Zaléváme minimálnì 1-2x za zimu. Uchováváme jen vyzralé rostliny, které mají polodøevité až døevnaté stonky, které úspornì hospodaøí s vodou v zimì. Hodnì vlhka jim škodí. Nejlépe pøezimují na policích, kde je dostatek svìtla a teplota asi 6°C.

Muškát velkokvìtý(Pelargonium grandiflorum) má odlišné nároky jako pøedcházející druhy. Nesnáší pøíliš vysoké teploty, citlivý je na sluneèní záøení, optimální teplota je kolem 15°C. Za vyšších teplot listy žloutnou a opadávají. Èasto jej napadají škùdci – molice skleníkové. Hodí se do chránìných poloh na jihovýchodní a jihozápadní stranì. Pøi výsadbì ho nesadíme v hustém sponu, protože pak neroste rovnomìrnì, vrcholy jsou køivé a rostliny se deformují. je to rostlina, která nezná období vegetaèního klidu. Na zimu jí pøenášíme do chladné místnosti, kde má dostatek svìtla a teplotu 12-14°C.

Fuchsie(Fuchsia) je pøevislá rostlina, která má velkou barevnou škálu kvìtù. Umísuje se na zastínìné, závìtrné stranì, jelikož nesnáší vítr. Vhodné umístìní je pøed vchodem do domu, na okraj balkónu a terasy, kde netrpí sluneèním úpalem a  je chránìná pøed vìtrem. Rozmnožuje se podobnì jako muškáty.

Netýkavka(Impatiens) je též vhodná na výsadbu do truhlíku do zastínìných poloh, kde jiné rostliny nekvetou. Má velkou škálu barevných odstínù kvìtù. Vysazují se 10 cm od sebe.

Na doplnìní kvetoucích druhù, mùžeme použít Asparagus sprengeri, který poroste jak na slunci ,tak i ve stínu. Na zastínìné místa jako doplnìk mùžeme použít Hederu helix.

Letnièky.

Žijou krátce, jedno léto, aproto se snaží vydat ze sebe veškerou krásu. Letnièek je hodnì druhù, mùžeme si vybrat podle svého vkusu. Známe letnièky, které snášejí vlhko nebo sucho, slunce a teplo, nebo takové , které mùžeme pìstovat v polostínu.

Agerátum(Ageratum houstonianum) vytváøí malé trsy polokulovitého tvaru. Pro nás jsou vhodnìjší nižší formy, které dorùstají do výšky 15-25 cm. Kvete v barvì modré, bílé a modrofialové. Kombinujeme ho s nízkými odrùdami aksamitníku, jelikož modrá barva je na dálku nevýrazná. Pøi výsadbì postupujeme tak, že do prvního øádku sadíme ageratum a do druhého aksamitník.

Taøièka(Alyssum Martitinum) je ideální letnièka do truhlíku. Barva kvìtù je bílá, fialová a purpurová. Vyséváme pøímo do truhlíku a pozdìji jí jednotíme. Mùžeme jí kombinovat s petúniami. Po odkvìtu je seøízneme a po urèitém èase nám rozkvetou znovu.

Papulka(Antirrhium majus) vybíráme jen nízké druhy. Vytváøí hustolosté keøíky, které dorùstají výšky 20-60 cm. Kvìty jsou ve všech barvách, jsou uspoøádané v postupnì rozkvétajícím støapci. Pøi pìstování vyžadují sluneèné polohy. Koncem srpna jsou již odkvetlé.

Begonie vždykvetoucí(Begonia semperflorens) snáší velmi dobøe plné sluníèko. Má keøíèkový vzrùst, výšku 20-40 cm. Kvete v rùzných barvách, u nìkterých druhù jsou listy dekorativnì zbarvené. Vysazují se v pùlce  kvìtna pøímo do truhlíku a to nejlépe v jedné barvì, nebo smìs barev není pùsobivá. Kvete stále do pøíchodu mrazíku. Vyšší sorty použijeme na výsadbu do keramických mís.

Astrovka èínská (Callistephus chinensis) je letnièka, která je vhodná na výsadbu lodžii a teras. Je to svìtlomilná rostlina, daøí se ji v každé pùdì. Vhodné jsou sorty Roter Kaiser a Prùhonický trpaslík, které se vyznaèují velkým množstvím kvìtù rùzných barev. Kvetou až do mrazíkù. Tyto letnièky se vysazují jako hotové rostliny, v dobì když zaèínají kvést, t.j. v druhé polovinì èervence.

Georgina (Dahlia mignon) je rostlina s dutým stonkem, listy jsou zoubkované. Kvìty tvoøí jednoduché úbory, velké 10-15 cm v prùmìru ve všech barvách. Tuto letnièku pìstujeme ze semen, které vyséváme v bøeznu a dubnu do truhlíku. Vyrostlé semenáèky pøepichujeme do kvìtináèù. V polovinì kvìtna je sadíme do výživné, dostateènì vlhké pùdy. Je to rostlina teplomilná a má ráda sluníèko.

Gazania ohnivá (Gazania splendes) dorùstá do výšky 20-30 cm. Vytváøí bohatou rùžici listù. Kvìty margaretového typu vyrùstají na delší stopce a jsou rozdílných barev, 7-10 cm velké. Úbory se otvírají za sluneèního poèasí po 10 hodinì a po obìdì se døíve zavírají. Velmi dobøe snášejí sucho a sluneèní úpal. S jinými rostlinami jí nekombinujeme.

Králík kýlnatý (Chrysanthemum carinatum). Její pùvodní domov je v jižní Evropì. Je to rostlina bohatì rozvìtvená, 40-80 cm vysoká. Známe jednoduché i plnokvìté druhy. Pro svou nenároènost je mùžeme pìstovat v každých podmínkách, ikdyž v sluneèních polohách kvetou bohatìji. Jsou vhodné do vìtších mís nebo kvìtináèù.

Iberka okolikatá (Iberis umbellata) je vysoká asi 30 cm, má pevný, mírnì rozvìtvený stonek. Pìstuje se ze semena i výsevem pøímo na místo. Zaèíná kvést vìtšinou zaèátkem èervna bílým kvìtem. Po odkvetnutí kvìty odøežeme, aby se nám kvìtenství obnovilo. Iberky mùžeme kombinovat s begoniemi nebo aksamitníkem.

Podvojník (Ipomea) je popínavá rostlina, která dorùstá do výšky až 3 m. Používá se pøi vytváøení kvìtinových stìn, na zakrytí stìn nebo ke kovovému zábradlí. Rostliny pro svùj rùst potøebují oporu. Vysévají se vìtšinou pøímo na místo, daøí se jim v každé zeminì. Kvìty jsou výraznì modré barvy. Za nepøíznivého poèasí a v noci zùstávají zavøené.

Kochia (Kochia) lidovì nazývaná také “letní cypøišek”, je vzpøímená rostlina, vysoká 80-100 cm hustì olistìná. Mùžeme si ji pøedpìstovat, jen musíme opatrnì zalévat, aby nám klíèící rostlinky nepadaly. Pøesázení snáší dobøe. Je nenároèná, nejkrásnìji pùsobí v plýtkých nádobách, napø. na rozdìlení balkónových prostorù a okrajích lodžii a teras. Dá se tvarovat støíháním.

Hrachor voòavý (Lathyrus odoratus) je také popínavá rostlina, vhodná na pøímý výsev ke stìnám nebo zábradlím. Vytváøí dlouhé stonky, které mají 4-8 voòavých kvìtù rùzné barvy. Má úponky, kterými se pøichytává na oporu. Na vytvoøení kvìtinových stìn se používá pletivo. Vyséváme ho na slunné místa, snáší i sucho. Jen na velmi suchých místech ho napadají molice a èervený pavouèek.

Lobelka (Lobelia irinus) je rostlina nižšího vzrùstu, asi 15 cm vysoká, vytváøí drobné kompaktní polokulovité trsy, hustì olistìné a obsypané fialovomodrými nebo  bílými kvìty. Je citlivá na mráz. Vyžaduje lehší propustné zeminy a slunné stanovištì. Kombinujeme ji s aksamitníkem a begonii, nebo je málo výrazná.

Petúnie velkokvìtá (Petunia hybrida grandiflora) pochází z Jižní Ameriky a patøí pro všestrannou upotøebitelnost mezi nejdùležitìjší letnièky. Pìstuje se v mnoha odrùdách, velikostech a barvách. Truhlíky s petúnkami se umísují na sluneèních stranách domù, kde kvetou až do zámrazu. V truhlíkách dostateènì širokých, (asi 16-18 cm) mùžeme mladé rostlinky sadit ve dvou øadách, 4-5 ks na 1 m, èím dosáhneme pìkný vzhled z pokoje i zvenku. Vyžaduje humózní zeminu a pøi období kvìtu i pøihnojování.

Portulaka velkokvìtá (Portulaca grandiflora) je rozložitá poléhavá rostlina do 10 cm výšky. Vyžaduje slunné stanovištì, kde bohatì kvete a každý den vyhání nové puky. Do okénních truhlíèkù není vhodná. Mùžeme ji využít na výsadbu do plochých míst na terasách a v pøedzahrádkách.

Šalvìj ohnivá (Salvia splendens) silnì rozvìtvená do výšky 20 – 40 cm. Šarlátovì èervené kvìty jsou uspoøádané v dlouhých støapcích. Kvete od èervna do záøí. Vyžaduje pøímé slunce. Vysazuje se v kvìtnu na vzdálenost 20 – 25 cm. Pøi výsadbì je dùležité zaštípnutí vegetaèního vrcholu. Zemina má být bohatá na živiny, ne však s vysokým obsahem dusíku, protože rostliny by více rostly než kvetly. Šalvìje vynikají v okenních truhlících, kde kvetou až do mrazù. Mùžeme je kombinovat s bílými nebo modrými petùnkami.

Aksamitník rozložitý (Tageles patula nana) . Pro balkony jsou vhodné nižší druhy, vysoké 10 – 15 cm. Kvìty mají žluté, žlutooranžové nebo hnìdoèervené, velké 2 – 5 cm. Vyhovuje jim poloha na slunci, snáší i polostín, sucho a velké vedra. Mùžeme jej vysévat pøímo na stanovištì, nebo v kvìtnu sadit hotové sazenice na vzdálenost 10 – 15 cm. Má velmi malé nároky na pìstování, snáší d隝 i déle trvající sucho. Nejvýhodnìjší je pro balkony výškových domù. Ostrá charakteristická vùnì kvìtù je nìkterým lidem nepøíjemná, proto byly vyšlechtìné odrùdy, které tuto vùni postrádají.