Na skvrny od vína pomáhá citron
Skvrny od bílého vína-odstraníme pomìrnì snadno.Staèí znaèitìné místo navlhèit vodou a pak pøetøít lihem.Zapinìný ubrus co nejdøíve vypereme v horkém roztoku nìjakého saponátu.
Skvrny od èerveného vína-mùeme èistit nìkolika zpùsoby:
-Ihned je posypeme solí a po chvíli vypereme bìným zpùsobem.
-Pokapeme je bílým vínem,pøetøeme vodkou a normálnì vypereme.
-Skvrny natøeme vepøovým sádlem a po delí dobì vypereme.
-Skvrny zakryjeme navlhèeným chlebem a vypereme v èisté teplé vodì.
-Z hedvábí nebo vlny odstraníme skvrny od èerveného vína nejlépe èpavkem.
-Skvrnu pokapeme citronovou ávou,vymneme a ihned vypereme.Mùeme jí také roztokem kyseliny citronové nebo citronovou ávou vytøít.
-Skvrnu z bílého ubrusu odstraníme tak,e látku navlhèíme rozputìným odbarvovaèem a pod ubrus poloíme mísu s vroucí vodou.
-Staré skvrny èistíme 1O% roztokem kyseliny vinné nebo citronové a bìnì vypereme.
Øezané kvìtiny mohou dlouho vydret
-Pøineseme-li øezané kvìtiny,musíme je nejprve ostrým noem seøíznout,nejlépe pod vodou,aby se do kapilár stonkù nedostal vzduch.Odstraníme vechny povadlé a pøebyteèné listy a necháme kvìtiny odpoèinout-a po hlavièky kvìtù je ponoøíme do odstáté vody a nechame je tam asi hodinu.Teprve pak je dáme do vázy s vodou.
-Máme li vlastní zahrádku,øeeme kvìtiny pouze èasnì ráno,dokud je rosa pak déle vydrí.Nikdy je nenecháváme leet na slunci.
-Témìø vem kvìtinám musíme dennì mìnit vodu.Vyjímku tvoøí narcisy a hyacinty,které vyluèují slizovitou ávu,a také gerbery a konvalinky,kterým vyhovuje teplejí voda.
-Kdy mìníme vodu,odøezáváme u kvìtin konce stonkù.Nesmíme stonek bramboøíku pøi tom ale pøíli stisknout,hùø by pak sál vodu.U rùí odøezávání není nutné,odstraníme vak trny.
-Øezané kvìtiny déle vydrí,pøidáme-li do vody trochu cukru v mnoství asi pùl lièky na litr vody.Musíme vak brát v úvahu, e ve sladké vodì se rychle mnoí bakterie a nìkteré kvìtiny,napø. konvalinky a bramboøíky,ho vùbec nesnáejí.Nemáme-li pro tento úèel doma koupený speciální pøípravek.mùeme si pomoci také tabletou acylpyrinu nebo petkou soli.
-Chceme-li,aby se kvìtiny ve váze rychle rozvinuly,zkusíme pøidat do vody kapku èpavku.
-Jiøiny a astry øeeme rozkvetlé,ostatní kvìtiny je lépe øezat v poupatech,která jsou vak ji vybarvená.
-Na ivotnost kvìtin ve váze mohou mít vliv i jiné vìci v blízkosti kytice nebo sama kombinace kvìtin v kytici.Napøíklad karafiáty rychle uvadají,jsou-li poblí zralá jablka.Sousedství jiných kvìtin nesnáejí orchideje,lilie,hrachor vonný nebo luté primule,proto je nikdy nedáváme do kombinovaných kytic.Produkty ,které do vody vyluèují rùe,jsou pro jiné kvìtiny jedovaté a urychují jejich vadnutí.
výkaèku oblote ledem
výkaèky nejsou jen zlozvykem,ale posilují lícní svaly,pevnost zubù a poslouí i k nouzovému vyèitìní zubù.Podaøí-li se vám pøilepit výkaèku na koberec,oblote ji nejprve kousky ledu.Kdy zkøehne,rozlomte ji a odlepte.Skvrnu natøete kaièkou z benzínu a magnézia a nakonec doèistìte mýdlovou vodou.
výkaèku z odìvù odstraníme podobným zpùsobem.Opatrnì ji odloupnìte tøeba tupým noem a skvrnu pak navlhèete trichlorethylenem.Rukojetí líce ji tøete a zbytek roztoku vytlaète do podloky z èistého hadøíku.Potom postiené místo pøetøete benzínem a nakonec vlhkou utìrkou.Je to trochu sloité e? Nejlepí zøejmì bude dávat si pozor,abyste tuto proceduru nemuseli absolvovat.
Záclony vymáchejte v inkoustu.
-Záclonoviny z umìlých vláken mùeme prát v praèce.Aby se nepokodily,sloíme je do tvaru knihy,podobnì jako pøekládámelistové tìsto.Navíc je mùeme vloit do povlaku na poltáø.
-Kuchyòské záclony velmi rychle loutnou.Aby se jim zase vrátila jejich bìlost,namoèíme je na noc do studené vody,v ní rozpustíme hrst soli.
-Chceme-li oivit záclony krémové barvy,ponoøíme je po vyprání do odvaru z èaje.
-Silonové záclony budou zase snìhobílé,kdy je po vyprání a dùkladném vymáchání jetì jednou vymácháme ve vodì,do ní pøidáme kávovou lièku inkoustu.Tento trochu neobvyklý postup stojí za vyzkouení.
Kùi pomùe pomeranèová kùra
-Koený kabát nebo sako,který ztratil lesk,pøetøeme èerstvou pomeranèovou kùrou.Manety a límec koených odìvù obèas pøetøeme glycerinem.
-Výrobky z tmavé kùe mùeme èistit kávovou sedlinou.Jetì vlhkou ji zabalíme do vlnìného nebo flanelového hadøíku a kùi jím pøetøeme.Bude se lesknout jako nová.
-Starým oblýskaným èi odøeným semiovým odìvùm nebo výrobkùm,pomùe kdy je pøetøete mìkkým hadøíkem namoèeným v roztoku èpavku (v pomìru ètvrt sklenice èpavku na tøi ètvrti sklenice vody).Potom ji opláchnìte èistou vodou a nakonec octovou vodou (v pomìru lièka octa na litr vody)
-Starí koené kabelky nejprve opatrnì omyjeme teplou mýdlovou vodou,do které pøidáme trochu èpavku,pak je vysuíme a pøetøeme hadøíkem namoèeným v ricinovém oleji.
-Jsou-li nám koené rukavice tìsné,zabalíme je na dvì a tøi hodiny do vlhkého ruèníku,pak je obleèeme a usuíme na rukou.Jsou-li tvrdé,zlehka je potøeme glycerinem.
Sklo vyèistíme punèochami
-Skla a zrcadla,nejsou-li pøíli pinavá,mùeme umýt vypranými silonovými punèochami nebo punèocháèi.V tomto pøípadì je staèí omýt studenou vodou a pøeletit.
-Zrcadla a sklenìné výplnì nábytku mùeme èistit také smìsi ze stejného mnoství vody a èpavku.Rohy vyèistíme vatou namotanou na zápalce.Musíme vak dávat pozor,aby se roztok nedostal na døevo. Omyté sklo dosucha vyletíme mìkkým hadøíkem.
-Okenní skla,zrcadla a sklenìné pøedmìty snadno vyletíme do vysokého lesku,kdy je pøedtím omyjeme slanou vodou.Pouívá se líce soli na litr vody.
-Muince z oken a zrcadel odstraníme hadøíkem namoèeným do lihu nebo do octa.Kdy omyjeme skla s pøídavkem troky petroleje,nebudou mouchy na nì sedat.
-Okenní skla se nebudou potit,kdy je na vnitøní stranì pøetøeme roztokem jednoho dílu glycerinu a deseti dílu lihu.Potom je jetì pøeletíme flanelem nebo jelenicí.
Jak na to
-Mosazné pøedmìty vyèistíme a vyletíme do vysokého lesku smìsi octa a soli,kterou nanáíme flanelovým hadøíkem a pøetíráme kouskem vlnìné tkaniny.
-Po delím noení mohou být kolena koených kalhot èi lokty koených bund a kabátù vytahané.Tento nedostatek napravíme tak,e vytahaná místa z rubu jemnì poklepeme mírnì zahøátou ehlièkou.
-Rezervní prádlo,které nepouíváme,nikdy nekrobíme,ale èas od èasu vypereme,aby nezeloutlo.krob nìkdy plesniví a skvrny od plísnì by se pak tìko odstraòovaly.
-Døevìné nádobí èasem èerná.Ztmavnutí není na závadu,ale mùeme mu zabránit.Pøedmìty ponoøíme asi na hodinu do roztoku vlané vody a trochu chlóru.Pak je opláchneme èistou vodou.
-loutky pøidáváme do polévek a omáèek pro zjemnìní a vylepení chuti.Vléváme je a na poslední chvíli a v tekutinì je jen prohøíváme,u je nevaøíme.Varem by se toti srazily v krupièku,která by pokazila hladkou konzistenci pokrmu.
Støíbro
Støíbrné pøedmìty lze èistit nìkolika zpùsoby:
-Umyjeme je saponátem,opláchneme èistou vlanou vodou a do sucha utøeme hadøíkem.Oxidaèní skvrny zlikvidujeme speciální vatou,nemáme-li ji po ruce,stejnì dobøe poslouí cigaretový popel na kousku obvazové vaty.
-Umyjeme je v mýdlové vodì s trochou èpavku a po zaschnutí je vyletíme.
-Pokapeme je citrónovou ávou,umyjeme horkou vodou a pak do sucha vytøeme a vyletíme.
-Mùeme také umýt 90% lihem,pak dùkladnì vyletit.
-Odolné skvrny odstraníme kaièkou z cigaretového popela a jedlého oleje.
-Vyèistíme a vyletíme je vatou namoèenou v octì.
-Ponoøíme je na pìt minut do vroucí vody s vìtím mnostvím soli a jetì horké je utøeme a vyletíme.
-Støíbrný pøíbor dobøe umyje voda z vaøených brambor nebo nastrouhaná køída s denaturovaným lihem.
Jak na skvrny
-Skvrny od kávy zkuste z bavlny vyèistit vodou s èpavkem nebo vodou s kuchyòskou solí.Na vlnìnou látku pouijte vodu s alkoholem.
-Vosk pøeehlete pøes savý papír a doèistìte jej terpentýnem.
-Látku zneèitìnou èokoládou perte støídavì v teplé a studené vodì.
-Skvrny od kávy a ovoce namoète do kyselého mléka.
-Mastnotu posypte dìtským zásypem a nechte ho asi hodinu pùsobit.Potom tampónujte benzínem nebo terpentýnem.
-Na skvrny od inkoustu pouijte kyselé mléko nebo teplou citrónovou ávu.
-Místa zneèitìná propisovací tukou zkuste vyèistit alkoholem.
-Skvrny od rzi èistíme stejným zpùsobem jako inkoust,ale jde to o nìco hùøe,zvlátì jsou-li starího data.
-Jodová tinktura zmizí hned ponoøíme-li ji do horké vody.
Pøi ehlení si pomozte papírem
Místa pøipálená ehlièkou mùeme vyèistit nìkolika zpùsoby:
-Pøipálené místo ihned pøetøeme èerstvì rozøíznutou cibulí. Musí vak jít o látku z pøírodních vláken.
-Ve vodì rozpustíme trochu chlorového vápna,pøecedíme ji, do roztoku namoèíme hadøík ,kterým postiené místo tøeme tak dlouho ,a pøipálení zmizí. Pak je jetì vytøeme èistou vodou.
-Skvrnu potøeme citrónovou ávou a posypeme prákovým cukrem.Po chvíli dùkladnì vypereme ve studené vodì.
-Spálené místo namoèíme studenou vodou,posypeme jemnou kuchyòskou solí a po chvíli vypereme.
-Zaloutlé místo od spáleniny na vlnìném svetru se pokusíme odstranit tak, e je tøeme støídkou ze starího chleba.
-Hedvábné halenky a aty ehlíme po rubové stranì, jinak hedvábí na nìkterých místech získá nepøirozený lesk, kterého se u nezbavíme.
-Aby se nakrobené prádlo nelepilo na ehlièku,pøidáme do roztoku na krobení malé mnoství soli.
-Puky budou pevnìjí a trvanlivìjí,kdy je pøi ehlení podloíme mokrým balícím papírem.
-Ruèní práce ehlíme tak,e látku vloíme na ehlící desce mezi dva hedvábné papíry.Pak opatrnì ehlíme z obou stran a dbáme na to,aby se papír nekrèil.
Lednièka
Lednièka je dnes tak bìnou souèástí naich domácnosti ,e ji bereme jako samozøejmost a vìtinou ji nevìnujeme moc pozorností.
Jak tedy správnì lednièku odmrazovat?Zpùsobu je mnoho a je tìké øíci,který je nejvhodnìjí.Dobøe se vak osvìdèuje tento:Lednici vypneme,misky na led naplníme teplou vodou (ne vaøící) a postavíme je na výparník.Vodu podle potøeby vymìòujeme.Námraza se odlupuje ve velkých kusech a nezanechává v lednièce ani okolo ní vodní spou.
Po odmrazení lednièku vymyjeme teplou vodou s trochou octa,který odstraòuje zápach.Nezapomínáme na povrch lednièky a její zadní stranu,která bývá plná usazeného prachu.Po umytí necháme lednièku chvíli vìtrat.Gumové tìsnìní myjeme jen teplou vodou a èas od èasu ho natøeme glycerinem.
Do lednièky nikdy nedáváme teplé pokrmy,protoe by se rychleji tvoøila námraza.Lednièku také také nepøeplòujeme a pokrmy neukládáme na sebe,protoe tím zabraòujeme proudìní vzduchu.
Zápach z lednièky odstraníme tak,e do ní postavíme sklenici vody s octem.
Potøebujeme-li lednièku nahradit napøíklad na chatì,staèí postavit láhev s pivem do vìdra s pískem,jeho povrch posypat pùl kilogramem soli a nìkolikrát na ní nalít vodu.Za pùl hodiny bude obsah láhve doslova ledový.
Jak na to
-Mladou a stále svìí ple si mùete uchovat i bez nákladných kosmetických pøípravkù.V 1 litru vody povaøte hrst otrub a ávu z pùlky citronu.Scezeným odvarem si kadý den omývejte oblièej.
-Petrelová na je osvìdèeným prostøedkem slouícím k vybìlení pleti.Pihy a tmavé skvrny omývejte ávou z rozmixované èerstvé nati,nebo si na oblièej pøikládejte obklady-gázu namoèenou v petrelové ávì.
-Na akné pomáhají obklady z dobøe omytých a rozmixovaných lístkù hlávkového salátu.
-Vae ple bude zaruèenì lesklejí,èistí a hladí,vypijete-li kadé ráno nalaèno sklenici teplé vody,do které vymaèkáte ávu z pùlky citronu.
-Ztratily vae vlasy lesk a sílu?Zkuste jednou místo obvyklého amponu tento recept: v misce smíchejte 3 loutky, 1 dcl rumu a nìkolik kapek citronu. Takto získaný krém dobøe vetøete do vlasù a nechte 10 – 15 minut pùsobit. Pak vlasy dùkladnì opláchnìte teplou vodou a do poslední láznì pøidejte ocet,jeho pøièinìním zmizí zápach vajec. S výsledkem budete spokojeni.
Jak na to
-Skvrny od vajeèného loutku necháme zaschnout,a pak je vykartáèujeme a vypereme ve vlané vodì s trochou èpavku.
-Skvrny od vajeèného bílku vypereme ve vlané vodì s trochou èpavku.Pouíváme-li èpavek na barevnou látku,musíme nejprve na kousku materiálu vyzkouet,jestli ho èpavek nepokodí.
-Skvrny od hoøèice za èerstva vypereme v saponátovém roztoku nebo octové vodì.
-Skvrny od keèupu odstraníme octovou vodou.
-Skvrny od majonézy vypereme ve vodì se saponátem,na stálobarevné materiály pøikápneme do láznì trochu èpavku.
-Skvrny od medu vypereme v horkém mýdlovém nebo saponátovém roztoku a látku dobøe vymácháme.
-Skvrny od èerstvé kávy na chvíli ponoøíme do studeného mléka,pak látku vypereme v saponátovém roztoku a dobøe vymácháme.
-Skvrny od tuku nejprve vyehlíme mezi dvìma savými papíry,zbytek pak odstraníme benzínem.Na pleteninách je vyèistíme kaièkou z pracího práku a vody.Kaièku vetøeme do skvrny a za 20 minut vymyjeme teplou vodou.
Sýr balíme do mokrého ubrousku
-Sýry ukládáme na chladných místech, ne vak na mraze.Sýr je pøírodní produkt,který postupnì dozrává a nejvhodnìjí teplota pro jeho uskladnìní je kolem 12°C.V chladnièce ho mùeme skladovat i v pøihrádce na zeleninu, máme-li vak k dispozici chladnou komoru,lepí místo si ani nemùeme pøát.
-Sýr vyndáme z lednièky nebo komory asi hodinu pøed podáváním,aby se v pokojové teplotì mohla naplno rozvinout jeho vùnì.
-Aby nám sýr neztvrdnul,zabalíme ho do alobalu nebo do plátna namoèeného ve slané vodì.Rada naich babièek – navlhèený lnìný ubrousek – platí i dnes.
-Tvrdý sýr lépe naøeeme,kdy nù pøedem nahøejeme. Ztvrdlý sýr bude znovu chutný a pouitelný,kdy ho asi na hodinu dáme do studeného nebo do vlaného mléka. Ztvrdlé zbytky sýra mùeme také namoèit do mléka a po zmìknutí je nastrouhat na pagety apod.
-Na smaení jsou nejvhodnìjí ménì tuèné sýry eidamového typu.Smaíme-li tuènìjí sýr,obalíme ho z obou stran unkou nebo salámem,aby se úplnì neroztekl.Sýr po usmaení ihned servírujeme, necháme-li ho vychladnout je “gumový” a nechutný.
Máte problémy s vlasy?
-Máte-li “elektrické vlasy”, rozlehejte 6 lic bílého jogurtu s jedním vajíèkem.Smìs vmasírujte do pokoky na hlavì a necháme asi 10 minut pùsobit.Potom vlasy dobøe opláchnìte vodou.
-Mastí-li se vám vlasy,vyzkouejte tento recept:smíchejte 5 lièek citronóvé ávy a 5 lic bílého jogurtu.Vetøete do vlasù a po deseti minutách opláchnìte.Pøi pravidelném pouívání by se vám vlasy mìly pøestat mastit.
-Tvoøí-li se vám ve vlasech lupy,zkuste alespoò dvakrát týdnì masírovat vlasovou pokoku vodou,ve které jste vaøili celer.
Zdravotní problémy
-áha nás pøestane pálit,napijeme-li se osolené vody.
-Krvácení z nosu zastaví zøedìná citronóvá áva.
-Rozpraskané rty se lépe hojí,natøeme-li je smetanou.
-Chrápání vaeho partnera ustane,dotknete-li se jeho ohryzku.
-kytavku zastaví rychlé polknutí lièky cukru.
-Proti prùjmu jsou velmi úèinné suené borùvky.
Nìco pro hospodyòky
-Mìkký chléb se nebude drolit,budeme-li jej krájet náhøátým noem.
-Tuhé maso zmìkne,potøeme-li je na noc po celém povrchu hoøèicí.
-Máslo zùstane dlouho èerstvé,kdy jej polijeme vystydlou povaøenou slanou vodou.
-Hoøèice nevysychá,pøidáme-li do ní petku mouky nebo soli.
-Zralé semeno kopru je výborná náhraka kmínu.
-Kapusta není pøi vaøení cítit,vaøíme-li ji s chlebovou kùrkou.
-Rozkrojená cibule se nebude kazit,kdy potøeme øez máslem.
Na sklo zkuste gumu
-Sklenìné nádobí se bude více lesknout,umyjeme-li ho ve vodì s pøípravkem octa a soli.Potom ho opláchneme v èisté vodì a vyletíme. Zalé sklo nejlépe umyjeme v osoleném roztoku vlaného lihu nebo v roztoku 8 dílu vody a 1 dílu kyseliny solné.Velmi dobrým prostøedkem je také pouitý citron – staèí jím sklo dùkladnì vytøít a pak opláchnout èistou vodou.Stejnì dobøe poslouí i noviny natrhané na kousky, které vhodíme do nádoby (tøeba do láhve), zalijeme teplou slanou vodou, dobøe protøepeme a opláchneme nejprve slanou vodou a pak èistou. Sklo dobøe èistí také brambor a kávová usazenina.
-Pøipálená a tmavá místa na varném skle nikdy neèistíme hned. Nádobu naplníme vlanou vodou a odmaovacím prostøedkem a po èase ji zlehka, nikdy ne drátìnkou,umyjeme.
-Brouené sklo dokonale vyèistíme a vyletíme,kdy ho umyjeme smìsí ze ètvrt litru octa a est lic soli.
-Kousky rozbitého skla slepíme tvarohem s náhøátým vápnem nebo vodním sklem s arabskou gumou.Potøebujeme-li prùhledné lepidlo, pøipravíme si ho ze stejných dílù elatiny,lihu a vinného octa.
Bílek
Vajeèný bílek v domácnosti pouíváme pøedevím k pøípravì snìhu,který je dùleitou souèástí mnohých jídel.Chceme-li ulehat pevný a tuhý sníh, pøidáme do bílkù pøed leháním petku soli.Bílky na lehání nemají být studené,nejlépe se lehají pøi teplotì 20°C.Sníh z bílkù je také dobrým pøípravkem k lepení papíru na sklo.Sníh necháme,aby se roztekl,papír jím natøeme,pøiloíme na sklo a èistým mìkkým hadøíkem ho na chvíli pøitlaèíme.Tento postup mùeme úspìnì pouít pøi lepení títkù na sklenice apod.Jeho výhodou je ,e tímto zpùsobem nalepený papír lze potom lehce smýt teplou vodou.Vajeèný bílek ale stejnì dobøe lepí i porcelán a sklo,èistí taky a zalé koené vazby knih.
Èerstvou skvrnu od bílku odstraníme vypráním ve studené nebo vlané vodì(nikdy ne v teplé nebo dokonce vaøící),starí vyèistíme èpavkem.
Jak na to
-Vaøíme-li vejce natvrdo,èasto popraskají.Zabránit tomu mùeme tak,e je vyjmeme z lednièky o chvíli døív ne je dáme do vody.Tu jetì pro jistotu trochu osolíme a pøidáme na lièku octa.Vejce oloupeme snadnìji, zchladíme-li je po uvaøení proudem studené vody.
-Bílek lépe uleháme,pøidáme-li do nìj petku soli. Stejný postup mùeme zvolit pøi pøípravì lehaèky. Pøidáme-li do ní jetì kapku octa,bude velmi pevná a chu se nezmìní.
-Rýe,pøestoe je energeticky dost bohatá,osvìdèuje se v mnoha redukèních dietách a rùzných návodech na zdravou výivu. Neprohloupíte tedy, zkusíte-li s jedním rýovým dnem v týdnu, hladovìt pøi tom nebudete. Na osobu uvaøte 250 g rýe a rozdìlte jí na pìt stejných dávek. Ty podle chuti doplòte zeleninou,ovocem nebo houbami, trochu osolte a bìhem dne postupnì zkonzumujte.
-Vìdci spoèítali,e sníme-li týdnì pouhých 200 g ryb, zajistíme svému organismu tolik vitamínu D,kolik bychom naèerpali bìhem pìtidenního pobytu na slunci. To je jistì zajímavé zjitìní, nejen kvùli tomu,e ultrafialové záøení není v poslední dobì zrovna to co bychom si mìli ze veho nejvíce dopøávat.
-Suené ovoce je doslova koncentrátem nìkterých látek, které k ivotu nezbytnì potøebujeme – tøeba vitamínù,draslíku , vápníku, fosforu a stopových prvkù. Proto bychom si ho mìli dopøávat v hojné míøe, ale dobøe rozvýkané, protoe ve støevech bobtná.
Okna
-Èistá okna jsou vizitkou vech dobrých hospodynìk. Èistíme je pøípravky koupenými v drogerii nebo octem, v tom pøípadì je vak musíme dobøe opláchnout vodou. Zamrzlá okna myjeme vlanou vodou s jarem a solí. Pouijeme-li tento zpùsob,nebudou se okna zamlovat ani zamrzat.
-Pøi mytí oken nezapomínáme na rámy.Pouijeme nìkterý z odmaovacích pøípravkù. Velmi dobrý pro tento úèel také roztok vody,èpavku a malého mnoství soli. Skvrny od vápna na okenních rámech odstraníme silnìjím roztokem octové vody.
-Skla letíme jelenicí, kterou pouíváme jen k tomuto úèelu. Zamlování oken zabráníme také natøením jejich vnitøních stran roztokem glycerínu a lihu (v pomìru 55 g na 1 litr). Muince nejlépe odstraníme pivem. Aby nám mouchy na okna nesedaly vùbec, natøeme v letních mìsících skla vodou s octem.
-Nakonec poslední rada – aby se okna po nátìru emailovými barvami nelepila k rámùm, namaeme je kouskem slaniny nebo tukem.
Aby nám vlasy nepadaly
-Kopøivový odvar – uvaøíme si silný kopøivový odvar (100 g kopøivy na 3/4 litru vody, necháme 10 minut povaøit). Ve 1/4 litru odvaru pak rozleháme celé vejce tak,aby se vytvoøila pìna. Touto smìsí si umyjeme vlasy, necháme chvíli pùsobit a pak je opláchneme vodou. Po druhé vlasy spláchneme èistým kopøivovým odvarem a do poslední dávky vymaèkáme polovinu citronu nebo pøidáme líci octa. Tuto smìs u vodou nesplachujeme.
-Panthenolová výiva – pìna panthenol,která se pouívá na spáleniny, je dobrým prostøedkem k výivì vlasových koøínkù. Nanáíme ji na vlasy co nejblíe ke kùi hlavy a pak ji prsty vmasírujeme do pokoky. Tento postup mùeme opakovat nìkolikrát za týden, protoe pìna vlasy nemastí jen je ztuí.
-Citrónový lak na vlasy – dva citrony,rozkrájené na malé kousky,nechte zvolna vaøit v hrnci ve dvou álcích vody. Kdy úplnì zmìknou, vodu odstavíme , necháme vychladnout a vymaèkáme pøes jemné plátynko. Vymaèkanou citrónovou ávu,mùeme zøedit malým mnostvím vody, nalijeme do lahvièky s rozpraovaèem a pouíváme jako lak na vlasy. Vlasy dobøe drí,lesknou se a voní.
Moli
Nejúèinnìjím bojem proti molùm,jako nakonec proti vemu je prevence. Neèekejte ,a se objeví,nebo si zpùsobíte nepøíjemné problémy. Èasto vìtrejte skøínì, proklepávejte atstvo, prohlíejte ho a do skøínì ukládejte jen vyprané nebo chemicky vyèitìné vìci. Pozor dávejte hlavnì na koeiny. Pøi uklízení vyluxujte ve skøíních vechny rohy a spáry a vytøete je vlhkým hadrem. Do skøínì s odìvy dejte nìkterý z prostøedkù proti molùm zakoupený v obchodì. Velmi dobré a úèinné je nechat dvì hodiny v uzavøené místnosti lopatku s rozpáleným uhlím posypaným sírou. Kdy se pøesto moli objeví,je nevyhnutelné vechny ohroené vìci opìt vyklepat nebo vyluxovat vysavaèem,a tak z nich odstranit nakladená vajíèka. Pøi podrobnìjí prohlídce kartáèem (radìji ostøejím) odstraníme i housenky, které se u stihly vylíhnout a spokojenì poírají vá atník. Vlnìné tkaniny mùeme také vyehlit pøes vlhký hadøík. Skøíò dùkladnì vymyjeme slanou vodou a dáme do ní prostøedek proti molùm.Vhodné je celý postup vdy po dvou a tøech týdnech opakovat a samozøejmì nièit na první pohled nevinné motýlky døív, ne nakladou nová vajíèka.
Mléko
Stará moudrost praví,mléko nièím nenahradí. Mìli bychom ho pít dennì, protoe obsahuje velmi dùleité látky.
-Aby mléko nezkyslo,dáme do nìj kostku cukru (jednu na litr). Mùeme v nìj také rozmíchat na pièku noe sodu bikarbonu. Stejnou slubu udìlá list køenu vloený do nádoby s mlékem. Pøi pøevaøování se mléko nesrazí, vhodíme-li do nìj kostku cukru, nebo hrnec vypláchneme studenou vodou. Mléko pøi pøevaøování nevzkypí, kdy okraj hrnce natøeme tukem.
-Mléko skladujeme v chladu a ve tmì,protoe svìtlo rozkládá tuk, které mléko obsahuje.
-Mlékem mùeme zmìkèit starý tvrdý sýr – staèí ho namoèit na nìkolik hodin do studeného mléka.
-Mléko pomáhá èistit skvrny od inkoustu, ovoce, trávy a èerveného vína, èistí také koený nábytek a lakované boty. Odstraòuje zápach z ryb a divoèiny, zlepuje chu hovìzího masa, opravuje pøesolené polévky a zeleninu a zachovává bílou barvu kvìtáku pøi vaøení.
-Èerstvé skvrny od mléka èistíme okamitým vypráním v teplé vodì, starí odstraníme èistým líhem.
Co zahrádka dala.
Nastává období,ve kterém zaèneme na zimu uskladòovat to ,co jsme si vlastními silami vypìstovali. Pøipomeneme si tedy, e tøeba zelené bylinky mùeme usuit. Na svìí perelky,kerblíku, estragonu, bazalky, máty peperné, meduòky, saturejky, yzopu, libeèku, majoránky, oregana, tymiánu aj. jetì pøed kvìtenstvím odøízneme – nejlépe ráno, pokud je to nutné opláchneme je a necháme uschnout. Suíme je rozloené na døevìných lískách nebo svázané do malých svazeèkù v prùvanu a ve stínu. Z usuených natí jemným mnutím odstraníme lísteèky a ty pak uchováváme ve sklenicích se zabroueným hrdlem.
Zelené natì mùeme také zmrazovat,a to nìkolika zpùsoby.
-Nakrájené natì natlaèíme do úzkých plastikových sáèkù. Zmrazené podle potøeby ukrojíme a zbytek ihned uloíme zpìt do mrazáku.
-Lístky odtrháme od stonkù,opláchneme, na drobno nakrájíme a navrstvíme do malých plastikových kelímkù, které pøikryjeme víèky a uloíme v mrazáku.
-Nadrobno nakrájené natì promícháme s vodou,nalijeme do nádobek na led a necháme v mraznièce zmrznout. Po zmrznutí je vyklepneme, dáme do plastikových sáèkù a uloíme zpìt do mraznièky.
Bylinkové octy
se v poslední dobì staly módou v naí kuchyni – pouíváme je na rùzné zeleninové saláty, èi k dochucování nìkterých jídel. Víte ale ,jak je pøipravit?
Bazalkový ocet – do láhvièky s octem vloíme nìkolik snítek opláchnuté a oschlé bazalky, mùeme pøidat nìkolik strouku oloupaného èesneku.
Estragonový ocet – do láhvièky s octem vloíme nìkolik snítek estragonu a øez oloupaného citronu.
Koprový ocet – do láhvièky s octem dáme nìkolik vìtvièek kopru a na krouky rozkrájenou cibuli.
Saturejkový ocet – do sklenièky dáme nìkolik snítek saturejky a doplníme lièkou rozdrcených jalovèinek.
Ocet z míchaných bylinek – do ètyølitrové sklenice vloíme nìkolik vìtvièek celerové natì, estragonu, bazalky, tymiánu, petrelky, pøidáme nìkolik strouku oloupaného èesneku, 10 tablet Spolarinu, zalijeme vinným nebo ovocným octem, sklenici uzavøeme celofánem a necháme 10 dnù louhovat. Potom ocet procedíme do lahvièek.
Rùzné rady
Smaltované nádobí vyèistím výbornì kaièkou z jedlé sody a vody. Potøu zapinìná místa, nádobí umyji teplou vodou, pak opláchnu studenou.
Skoøápky kokosových oøechù nevyhazuji. Dìlám z nich dekorativní misky na bonbony, oøíky a chipsy.
Usazeniny v konvici z ohnivzdorného skla se zbavím, kdy konvici vyèistím horkým octem, v nìm rozpustím kuchyòskou sùl
Lahve s vínem skladuji zásadnì ve tmì a naleato, aby víno stále zavlaovalo korek. Tak nevyschne a do láhve nevniká vzduch.
Øetízek od døezu nebo vany se nám doma nìkdy utrhne. Nahradím jej kroukem na klíèe. Nejen, e se mi zátka snadno vytahuje, ale mohu ji povìsit na na lepovací háèek na stìnì.
Rychlovarnou konvici vyèistím, kdy do ní naliji vodu, pøidám líci kyseliny citrónové a krátce povaøím. Nikdy spirálu neèistím saponáty.
Pocení oken lze zabránit, kdy je potøeme roztokem jednoho dílu glycerinu a deseti dílù lihu. Sklenìné výplnì dveøí èistíme smìsí vody a èpavku.
Na èitìní nerezového døezu pouíváme nejprve slupky ze syrových brambor a potom vyletíme mìkkým hadrem.
Koenou sedaèku v pøedsíni vytíráme smìsí jedné lièky octa a lièky oleje. Potom letíme flanelem.
Osvìdèilo se mi nechávat zabalené mýdlo mezi obleèením ve skøíni. Potvrdilo se mi, e odpuzuje moly.
Mrazák odmrazujeme vìtinou jednou za rok. Vymýváme ho sterilizaèním roztokem s výjimkou kovových èástí. Ne jej zapneme, poloíme na dno zmaèkané noviny.
Pøihrádky v mrazáku se tak rychle nepokryjí ledem, kdy je celé vyloíte alobalem. Tak uetøíte i za proud, protoe lednièku staèí nastavit na nií stupeò.
Mikrovlnou troubu èistíme tak, e do ní postavíme pøed èitìním álek s vodou a necháme dvì minuty vaøit. Vzniklá pára nám usnadní èitìní stìn.
Zamatìné kachlièky se dobøe vyèistí, kdy tuk na nich chvíli zahøejeme proudem teplého vzduchu z fénu nebo horkovzduné pistole. Tuk se rozpustí a lehce se otøe hadrem namoèeným v saponátu.
Èitìní obuvi, rukavic, kabelek:
Koenou obuv zbavíme bláta a neèistoty a po uschnutí pøeletíme dobrým krémem. Mùeme vytírat kyselým mlékem a pak letit.
Jelenicové støevíèky èistíme z prachu drátìným nebo gumovým kartáèem, odøená místa potøeme prákovou barvou.
Gumovou obuv omyjeme vlanou vodou. Nenatíráme mastnými krémy, ale èistíme spec. prostøedkem.
Støevíèky z umìlé kùe èistíme speciálním prostøedkem.
Koené rukavice z hlazené kùe èistíme benzínem. Ponoøíme je do nádobky s benzínem, promaèkáme a co nejrychleji pøeneseme do èisté utìrky, která vysaje benzín a vytøeme dosucha. Pozor, hoølavina!!!
Jelenicové rukavice prací myjeme ve vlané vodì a to navleèené na ruce. Pak je opláchneme, vymaèkáme, potøeme je znovu mýdlem, u jen mírnì vymaèkáme a necháme volnì uschnout.
Koené kabelky pøetíráme lehce bezbarvým krémem na obuv a vyletíme. Mastné skvrny pokryjeme vrstvièkou magnézia a benzínu. Po vyschnutí odloupeme a pøetøeme flanelem.
Oetøení obuvi a odstranìní zápachu obuvi
– Pach z obuvi odstraníte jednodue tak, e do boty nasypete jedlou sodu. Necháte pùsobit pøes noc a druhý den vyklepeme nebo vysajete vysavaèem.
– Zápach obuvi zlikvidujeme, kdy na noc do bot vloíme kousek køídy.
– Staèí také vytøít vlhkým hadøíkem octovou vodou.Zároveò pomáhá proti sporám plísní.
– Vnitøní èástí slupky od banánu se dají krásnì vyletit koené boty.
– kdy nás tlaèí bota ve pici, vystøíkáme ji ze vnitø trochou lihu a ihned obujeme. Pokud nás èeká taneèní maratón èi delí pìí tura, pouijeme triku naich babièek – pod vloku vloíme olové listy.
– boty zapáchající potem mùeme vytøít hypermanganem, octovou vodou .
– pokud boty vrou je pomoc snadná – staèí natøít podeev lnìným olejem nebo je zabalit pøes noc do vlhkého hadru.
– mokrá obuv se dá vycpat novinovým papírem, do rána vyschne. Pokud necháme obuv ve vlhku, zplesniví, v suchu zase ztvrdne a scvrkne se. Proto vlhké boty natøeme terpentýnovým olejem, který souèasnì odpuzuje myi. Mùeme také pouít tuk, buï speciální na koenou obuv, nebo pøírodní rostlinný, jeho zbytky odstraníme hedvábným papírem.
– pokud èistíme vlhkou obuv, pùjde nám to snadnìji, kdy do krému pøidáme kapku mléka.
– ztvrdlé boty natíráme petrolejem, ale pouze kdy jsou z pravé kùe.
– nepromokavou se obuv stane poté, co svrky natøeme ricinovým olejem a podráky lnìným. Kùe vak musí být pøed natøením zahøátá, jinak je koneèný efekt nulový.
– koená obuv nesnáí dlouhodobé vlhko. Pokud je provlhlá a zapinìná, zbavíme ji nejprve kartáèem nejvìtí neèistoty, potom omyjeme hadøíkem namoèeným v mýdlové vodì a nakonec èistou vodou. Boty napneme na vhodné kopyto nebo vycpeme novinovým papírem a necháme volnì na vzduchu uschnout. Potom vyletíme flanelem
– chceme-li dodat ztracený pùvodní lesk èerným koeným botám, tøeme je chvíli vnitøní stranou pomeranèové kùry a pak mìkkým hadøíkem vyletíme.
– laková obuv vyaduje mimoøádnou péèi. Pøed prvním obutím ji nìkolikrát natøeme slabou vrstvou ricinového oleje, aby nepopraskala,
– semiová obuv je choulostivìjí na odìr a skvrny. Pomùeme si tím, e povrch zdrsníme jemným smirkovým papírem, který odstraní i neádoucí skvrny. Tuto obuv nikdy nesmíme èistit za vlhka. K èitìní mùeme pouít také hadøík namoèený v teplém mléce.
– obuv z textilních materiálù se nejlépe èistí mýdlovou vodou a kartáèem. Mùeme ji dokonce vyprat v automatické praèce, pokud ji nastavíme na 30°C a vylouèíme odstøedìní. Mokrou vycpeme novinami, vytvarujeme a necháme uschnout
– Bílou obuv mùeme natøít pastou na zuby – bude skuteènì bílá. Bílé tepování na sportovní obuvi mùeme pøetøít bezbarvým lakem na nehty, bílá barva déle vydrí