Jednoduchým a nejúčinnějším prostředkem na získání odolného organismu vůči chorobám a jarní únavě je dostatečný příjem vitamínu. Ikdyž nedodávají tělu energii, jsou nevyhnutné při metabolických procesech v organismu. Kromě malých vyjímek si je organismus neumí sám vytvořit. Základní součásti výživy, jako zdrojem vitamínu a minerálních látek, jsou ovoce a zelenina nejlépe v surovém stavu. Dnes přijímáme potraviny většinou upravované vařením, pečením nebo konservováním a účinné výživné látky se úpravou mění nebo celkem ničí. Proto má velký význam pití čerstvých bylinných a ovocných šťáv. Bylinné a ovocné kůry jsou prospěšné pro celý organismus, především při chorobách trávicího traktu, poruchách krevního oběhu, poruchách látkové výměny a jiných.
Jarní bylinné kůry dodávají tělu zejména vitamíny, hlavně vitamín C. Člověk potřebuje za normálních okolností denně asi 60 – 100 mg vitamínu C a toto množství se při infekčních chorobách zvýšuje. Lidský organismus nemůže C vitamín syntetizovat. Nejlepší způsob jak dodat tělu vitamín C je konzumace čerstvého ovoce a zeleniny a podávání čerstvých bylinných částí, bylinných nebo ovocných šťáv.
Čerstvá rostlinná šťáva se lehko získavá vylisováním nebo rozetřením v porcelánové misce nebo protlačením přes husté plátno. Rostlinná šťáva je nestálá, proto je nejvhodnější připravovat ji těsně před užitím. Čerstvé rostlinné šťávy se pijí s běžnými tekutinami: s čajem, s převařeným mlékem, polévkami nebo jen přislazené medem. Nejvýhodnější jsou v jarních kůrách, kdy se nejvíce projevuje nedostatek vitamínu. Kůra by měla trvat 1 – 2 týdny a strava při ní by měla být jednoduchá a skromná.
Léčivé šťávy
Kromě jarních bylinných kůr můžeme použít například při nechutenství šťávu z cibule (pomáhá i proti kašli a kataru průdušek).
Šťáva z česneku je zase výborným prostředkem při oběhových a srdečních příznacích stárnutí, při zvýšení krevního tlaku a skleróze, normalizuje i poruchy trávení. Může se kombinovat se šťávou z hlohu.
Šťáva z plodů tykví působí močopudně, doporučuje se při zadržování vody v těle a při chronických zánětech ledvin.
Šťáva z celeru a petrželu se používá při onemocnění močových cest a ledvin, při revmatismu a podporuje trávení.
Šťáva ze špenátu působí příznivě na trávení, povzbuzuje pankreas a je bohatá na vitamíny a minerální látky.
Šťáva z rajčat je posilňujícím prostředkem pro obsah vitamínu C a působí mírně diureticky.
Šťáva z pampelišky lékařské se používá při chorobách žlučníku a jater.
Šťáva z mrkve je posilňující prostředek při nechutenství, velmi prospěšná při výživě kojenců. Je možné ji kombinovat se šťávou ze špenátu.
Šťáva ze zelených fazolí a semen je vhodná jako podpůrný prostředek při cukrovce, ovlivňuje vylučování tekutin z těla a podporuje látkovou výměnu.
Šťáva z kopřivy dvoudomé rovněž podporuje trávení, povzbuzuje vylučování moči a užívá se při kožních chorobách podporovaných špatným metabolismem. Působí i při chudokrevnosti a revmatismu.
Šťáva ze zeleného ovsa má posilující a tišící vlastnosti a podporuje spánek. Je vhodná při vyčerpanosti, nervových chorobách a při nechutenství.
Šťáva z květu heřmánku pravého působí proti zánětům a používá se při žaludečních křečích.
Ovocné šťávy a šťávy z lesních plodů jsou skutečnou zásobárnou vitamínu, minerálních látek, organických kyselin, cukrů, aromatických látek a můžou být i léčivými prostředky. Získávají se lisováním nezkvašených plodů.
Šťáva z černého bezu se cení pro obsah vitamínu C, působí na látkovou výměnu, podporuje vylučování vody a mírně prohání. Je vhodná při nachlazení. Připisují se jí tíšivé vlastnosti při neuralgických bolestech. Je vhodné jí kombinovat se šťávou ze šípků a mrkve.
Jablečná šťáva je občerstvující nápoj, který posilňuje nervy a je vhodný na povzbuzení střev při obezitě.
Šťáva ze šípků se díky bohatému obsahu vitamínu C osvědčuje při jarní únavě a při chorobách z prochladnutí.
Borůvková šťáva je vhodná při žaludečních a střevních chorobách a průjmu.
Šťáva z plodů jeřabin je výdatným zdrojem vitamínu C, působí močopudně a podporuje stolici.
Šťáva z jahod se doporučuje při onemocnění jater a žlučníku.
Šťáva z ostružin pomáhá při kašli a nachlazení.
Šťáva z černého rybízu je bohatá na vitamín C, dobře působí při revmatismu, zvýšuje vylučování vody z těla.
Šťáva z červeného rybízu je též zdrojem vitamínu C, používá se i při nemocích jater a ledvin a na předcházení arteriosklerozy.
Šťáva z višní podporuje trávení, pomáhá při chudokrevnosti a poruchách jater.
Šťáva z hroznového vína je osvěžující nápoj, zvýšuje vylučování moči a pomáhá při revmatismu.
Šťáva z plodů rakytníku je bohatá na vitamín B a C a i po výživné stránce je hodnotná. Obsah C vitamínu se může zařadit hned za šípky.